II. Snů těžkých plna je ta alej tmavá,

Jaroslav Vrchlický

Snů těžkých plna je ta alej tmavá, myrt v záhonech a planý balšám v mlází, chmel s révou, který přes cesty se plazí, i růží keř, jenž zvolna opadává. Jak ve dřímotě zachvěla se tráva! to pavouk, smutný eremit, snad vchází v kout za fontanem, kde etrurské vázy svých krajek třísní zvolna obetkává. Zas navrátil se. Hle, jak pavučiny, své stříbrné sny, věší mezi stébly, jež v dlouhém snění hýbají se zvolna. Snad stromů sny jsou dlouhé jejich stíny, jenž místo vln se řinou v prázdnou škebli, jak v choré srdce upomínka bolná!

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

115. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Snění v lese. (Alois Škampa)
  2. Babí léto. (Jaroslav Vrchlický)
  3. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. KOČIČKY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PÍSEŇ. (Josef Václav Sládek)
  6. Melancholie. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ČERVÁNKY MIZÍ. (Louis Křikava)
  8. TOUHA PO SAMOTĚ. (Antonín Klášterský)
  9. OTAKAR MOKRÝ. (Karel Mašek)
  10. V jeseni. (Vojtěch Pakosta)