III. Když na krajinu padá soumrak líný

Jaroslav Vrchlický

Když na krajinu padá soumrak líný a mušky v slunci tančí v plachém reji, tu děti často ze vsi přicházejí ku mřížím parku – to svět pro ně jiný! Tu zvědavě se kloní nad pešiny, na starých sochách dětským okem tkvějí, tu na fontanech a tam na aleji, a stojí tu a hledí v noční stíny. A nemohou se odsud odtrhnouti, pol zvědavost, pol strach je láká v sítě, ve stínech nocí vidí kouzlo všady. – – Ó poesie! umdlen dlouhou poutí u brány tvojí čekám, choré dítě, ty neotvíráš... a přec večer tady!

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

527. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  2. None (Karel Leger)
  3. Miraculum. (Josef Kuchař)
  4. Vodníkova bota. (Adolf Heyduk)
  5. Adagio. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PRAMEN. (František Taufer)
  7. VEČERNÍ SLAVNOST V PARKU (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Černé labutě. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Večery snivé... (Boleslav L. Černý)
  10. PO PROUDU (Jan Opolský)