VEČERNÍ SLAVNOST V PARKU

Stanislav Kostka Neumann

Fialy nám dýší u nohou. Mezi jilmy bárka luny plyne po blankytu, který černá tmou. Pochválen buď dneska, noční stíne. Jako by ti lidé vymřeli. Ztichlo vše, jen hudba vláčně nosí stmělým parkem měkké pocely. Večer je, a světla trávu rosí. Večer je, a dýší fialy. Tanečnice, ve víru a kmitu jenom iluzí jste zahřály kouzlo zeleného šerosvitu. Večer je a slavnost měštěnínů, mírný přelud Šeherezády. Pro básníka podobny jsou vínu smutečních vrb žhavé kaskády. Když se opil bengálovou září, o sto let se starším zdá mu sad: květiny se smějí z lidských tváří, s věcmi lze i lidi milovat.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

394. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČERNÍ MOTIV Z RIVY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. SLAVÍK. (Ladislav Arietto)
  3. Noc svatojanská. (Rudolf Pokorný)
  4. V letní noci. (Alois Škampa)
  5. Večery snivé... (Boleslav L. Černý)
  6. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  7. None (Karel Leger)
  8. SEN O JARU POHLAVÍ (Antonín Sova)
  9. XXXVII. Noční scéna. Rybník hladký, (Vítězslav Hálek)
  10. TAJEMSTVÍ LESA. (Jaroslav Vrchlický)