II. V tmu splývalo rameno jeho dvojí,

Jaroslav Vrchlický

II.
V tmu splývalo rameno jeho dvojí, V tmu splývalo rameno jeho dvojí,
jak černá břevna šera na pozadí... Ó, v jaké luzné sny kříž duši ladí, kolébku vítá a na hrobě stojí. Mír hlásá nitru v palném žití boji, svým stínem čelo zápasníkův chladí; přes kámen, klest kdo jde i přes kapradí, mír z něho pít chce, práhna po úkoji. Jak srdce bušilo mu, tepny vřely, když dostih’ jej a na klekátko pad’, svět pod ním v mlhu rozplýval se celý. A s kříže vanul úkoj, smír a chlad, vše mládí báje se mu otevřely, mu duši noříce v snu vodopád.

Kniha Sen (1901)
Autor Jaroslav Vrchlický

Další vydání

II. V tmu splývalo rameno jeho dvojí, v knize Votivní desky (1902)