VII. Tu náhle v klášterním se viděl dvoru,

Jaroslav Vrchlický

VII.
Tu náhle v klášterním se viděl dvoru, Tu náhle v klášterním se viděl dvoru,
šly davem před ním ve závojích ženy, tak všecky svorně kříži posvěceny, šly jako stíny v stínů tichém sboru. Ty pýchu zdeptaly i řetěz vzdoru, ty uvrhly se pod kolesa změny; svět, rozkoš, láska pozbyly vší ceny, jak za světlem šly toho meteoru. Dar mateřství, cíl ženy nejvyšší jak lehce zapřely, pud utopily pod výkřikem: Můj sladký Ježíši! Snad andělové, snily, zapíší to v knihy soudu; my jsme z celé síly ne pouze kštice – žití zasvětily.

Kniha Sen (1901)
Autor Jaroslav Vrchlický

Další vydání

VII. Tu náhle v klášterním se viděl dvoru, v knize Votivní desky (1902)