Místo prologu.

Jaroslav Vrchlický

Při nové knize myslím na svou dobu, jak podobá se ohromnému hrobu, jenž lhostejně vše hltá, rve a chytá. Má dno ta propast? A když má, zda svítá mně z této noci jeden paprsk zoře? Zřím lidstvo v směsi jako velké moře a nad tím mořem větší vlny času. Svou knihu vrhám tam a bez ohlasu, bdím v noci dál nad propastí tou skloněn; a klidný myšlénkou, ač citem honěn, pláč, kletby, stesky, jásot, boj, blud, vinu sám házím, plachý stín, v rej těchto stínů.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

537. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. Jak krásnou knihou jsi, leč smutnou tuze, (Adolf Heyduk)
  3. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  4. ANDĚL. (Petr Křička)
  5. HAVRANÍ KŘÍDLA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Zlaté desky. (Alfons Breska)
  8. Dante. (Jaroslav Vrchlický)
  9. TŘEM V ČECHÁCH. (Adolf Racek)
  10. Básníci ghazelů. (Jaroslav Vrchlický)