Místo prologu.

Jaroslav Vrchlický

Místo prologu.
Při nové knize myslím na svou dobu, jak podobá se ohromnému hrobu, jenž lhostejně vše hltá, rve a chytá. Má dno ta propast? A když má, zda svítá mně z této noci jeden paprsk zoře? Zřím lidstvo v směsi jako velké moře a nad tím mořem větší vlny času. Svou knihu vrhám tam a bez ohlasu, bdím v noci dál nad propastí tou skloněn; a klidný myšlénkou, ač citem honěn, pláč, kletby, stesky, jásot, boj, blud, vinu sám házím, plachý stín, v rej těchto stínů. [5]
Básně v knize Sfinx:
  1. Místo prologu.
  2. Otázka bez odpovědi.
  3. Duo z pravěku.
  4. Proroci.
  5. Persepolis.
  6. Kohelet.
  7. Marsyas.
  8. Na dvě antické masky tragoedie a komoedie.
  9. Přísaha efebů.
  10. Žal Kyklopa.
  11. Kybela.
  12. Klythie.
  13. Vina.
  14. Quis ut deus?
  15. Báj Indiánů.
  16. Vereščagin.
  17. Dítěti básníka.
  18. Na vetchém listu tajuplné rysy.
  19. Noční jízda.
  20. Kallisto.
  21. Pod křížem.
  22. Svit nad vodou.
  23. Zda čítáš, Pane...
  24. Kněz a voják.
  25. Z přístavu.
  26. Setkání.
  27. Sám šel jsem...
  28. Děti XX. věku.
  29. Jsme jako zrní...
  30. Poslední slitování.
  31. Hlasy.
  32. Zjevení.
  33. PŘI OBJEVENÍ NOVÉ PYRAMIDY V MEYDUNU.
  34. Rozhovor.
  35. Kariatidy.
  36. Kritikům.
  37. Genius.
  38. Pohrdání.
  39. Ne, nesmíš zmlknout, bouřná moje písni!
  40. Vzpoura soch.
  41. Prolog.
  42. Země.
  43. Duma.
  44. Venuše.
  45. Jak často, lidskosti, tvůj pablesk svatý
  46. Fuga.
  47. Chram dobroty.
  48. Svítilna Diogenova.
  49. Bůh.
  50. Jitro lidstva.
  51. HYMNA LAZAROVA.