Quis ut deus?

Jaroslav Vrchlický

Quis ut deus?
Ve starém chrámě, okny gotickými kam poslední se kradly slunce blesky, ve prachu sloupech kadidla jak dýmy jenž vznášely se, oprýskané fresky jsem prohlížel a zachvěla mnou bázeň. Ó zjevení! v plamenů děsnou lázeň se kácel dav sta hlav a berly, mitra a kříže, koruny a meče, žezla, a velký Anděl jako úsměv jitra stál nad tou směsí, jež se v požár svezla, tvář jeho byla slunce na blankytu a „quis ut deus?“ nesl na svém štítu napsáno blesky, vítězný byl, děsný. V tom se strany, kde mhy a kouře běsný se valil vír, Smrt přiskočila k němu a ze zadu, by neviděl to, chvatem za slovem deus „ego“ psala hnátem a chechtala se při tom vtipu svému. 44
Básně v knize Sfinx:
  1. Místo prologu.
  2. Otázka bez odpovědi.
  3. Duo z pravěku.
  4. Proroci.
  5. Persepolis.
  6. Kohelet.
  7. Marsyas.
  8. Na dvě antické masky tragoedie a komoedie.
  9. Přísaha efebů.
  10. Žal Kyklopa.
  11. Kybela.
  12. Klythie.
  13. Vina.
  14. Quis ut deus?
  15. Báj Indiánů.
  16. Vereščagin.
  17. Dítěti básníka.
  18. Na vetchém listu tajuplné rysy.
  19. Noční jízda.
  20. Kallisto.
  21. Pod křížem.
  22. Svit nad vodou.
  23. Zda čítáš, Pane...
  24. Kněz a voják.
  25. Z přístavu.
  26. Setkání.
  27. Sám šel jsem...
  28. Děti XX. věku.
  29. Jsme jako zrní...
  30. Poslední slitování.
  31. Hlasy.
  32. Zjevení.
  33. PŘI OBJEVENÍ NOVÉ PYRAMIDY V MEYDUNU.
  34. Rozhovor.
  35. Kariatidy.
  36. Kritikům.
  37. Genius.
  38. Pohrdání.
  39. Ne, nesmíš zmlknout, bouřná moje písni!
  40. Vzpoura soch.
  41. Prolog.
  42. Země.
  43. Duma.
  44. Venuše.
  45. Jak často, lidskosti, tvůj pablesk svatý
  46. Fuga.
  47. Chram dobroty.
  48. Svítilna Diogenova.
  49. Bůh.
  50. Jitro lidstva.
  51. HYMNA LAZAROVA.