Quis ut deus?

Jaroslav Vrchlický

Ve starém chrámě, okny gotickými kam poslední se kradly slunce blesky, ve prachu sloupech kadidla jak dýmy jenž vznášely se, oprýskané fresky jsem prohlížel a zachvěla mnou bázeň. Ó zjevení! v plamenů děsnou lázeň se kácel dav sta hlav a berly, mitra a kříže, koruny a meče, žezla, a velký Anděl jako úsměv jitra stál nad tou směsí, jež se v požár svezla, tvář jeho byla slunce na blankytu a „quis ut deus?“ nesl na svém štítu napsáno blesky, vítězný byl, děsný. V tom se strany, kde mhy a kouře běsný se valil vír, Smrt přiskočila k němu a ze zadu, by neviděl to, chvatem za slovem deus „ego“ psala hnátem a chechtala se při tom vtipu svému.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

813. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  2. Z rána. (Jan Červenka)
  3. Na hřbitově v **** (Jaroslav Vrchlický)
  4. Svit nad vodou. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Allegorie. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PÍSEŇ (Otokar Fischer)
  7. KDYŽ MĚSÍC ZÁŘÍ. (Adolf Brabec)
  8. HVĚZDA. (Antonín Klášterský)
  9. POESIE. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)