Kněz a voják.

Jaroslav Vrchlický

Kněz a voják.
Golgota juž pusta byla, do tmy trčel kříž, po životě nikde stopy, Bůh byl mrtev již. Pouze voják o své kopí opřený zde stál, lhostejný stál, bez pohnutí sochou být se zdál. Bůh a voják! – Nad světem zde sami zbyli tu, Bůh byl mrtvý, voják drsný, spurný, bez citu. Kněz nahradil lidstvu Boha, lidstvo na kříž vbil, voják drsný bez soucitu zůstal jaký byl. Lidstvo na kříž vbité voják hlídá řadou let, Bůh je mrtvý –, darmo ptáš se, komu patří svět? 73