Poslední slitování.

Jaroslav Vrchlický

Jdeš dlouho žitím vyptáváš se darmo(J5f) té sfingy která vesmír v spárech drží(J5f) nač celá hra co skryto v této strži(J5f) jež sluje věčnost Neseš dál své jarmo(J5f) až stařec jsi jenž se jak jíva třese(J5f) Tu slituje se přec ta sfinga děsná(J5f) a než tě vrhne v smrti pouta těsná(J5f) když neodpoví aspoň usměje se(J5f) A proto u starců ten úsměv němý(J5f) ten souzvuk zdánlivý to dlouhé snění(J5f) to předtucha je když ne rozluštění(J5f) když naděj v ráj ne aspoň soucit k zemi(J5f)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

299. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. NIRVANA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Člověk přírodě. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Jen pomysl jsi, věčně nevyzpytný, (Adolf Heyduk)
  7. Ty Afrodito věčná, nehynoucí, (Adolf Heyduk)
  8. PÍSEŇ Z ROMÁNU (Viktor Dyk)
  9. úděl (Stanislav Kostka Neumann)
  10. PŘI POHŘBU. (Josef Svatopluk Machar)