PÍSEŇ Z ROMÁNU

Viktor Dyk

Je večer zvláštní, mlžný, omylný. Mhou nepronikne záře svítilny. Ta mlha tančí, vábí, mdle se stkví. Tři kroky, konec. Pak je tajemství. S tak náhlou touhou, roztoulán a skryt pod pláštěm mlhy vydal jsi se snít. Snad něco čeká, něco uniká, člověka štěstí, strofa básníka. Na doslech náhle úsměv zazvučí, na dosah čeká teplé náručí. Na tebe čeká skutečnost i sen, úsměv i štěstí: jdi si pro ně jen! Tři kroky pouze. Ale který směr? Na východ, západ? Na jih, na sever? Je večer zvláštní, mlžný, omylný. Mhou nepronikne záře svítilny. Na slepou bábu možno sobě hrát, vrávorat, tápat, ruce rozepiat. Což prázdný prostor ale chytneš-li, co úsměvy a štěstí odešly?

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

555. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. Své dceři v létě 1903. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Půlnoční. (František Taufer)
  4. XIII. Eleusis. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Člověk přírodě. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Poslední slitování. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ó hleďte jen tu věčnou tajemnici, (Adolf Heyduk)
  8. Jitřní zpěv na 1. máje. (Julius Alois Koráb)
  9. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  10. ZA TICHÝCH BLESKŮ. (Eliška Krásnohorská)