SNÍH

Xaver Dvořák

Tiše padá, tiše, tiše, jako květy na rov čís, dlaň je vidět, oblak s výše, dojat v srdci, netušíš?! Jak by vinul do rubáše bílého kdos mrtvé vděk; slunce vyplakané, zdá se, jak by tisklo polibek. Mlhy z lesů ven se tlačí jako sbory truchlících; cosi vzlyklo jako v pláči, to se v tobě smutek zdvih’?! Vzpomínka to v chvíli této zvedla se ti v mysli snad na máj vábný, bujné léto, intimních chvil na půvab?! – Tiše padá, tiše, tiše, jako květy na rov čís; zde je konec tvojí pýše, smrtelný neb – také ty’s!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

197. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. Píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  3. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  4. V mlhách. (Xaver Dvořák)
  5. Květy v ohni. (Augustin Eugen Mužík)
  6. BOLEST (Antonín Sova)
  7. ŘÍJEN (Viktor Dyk)
  8. TICHO. (Rudolf Mayer)
  9. RESIGNACE. (Otokar Fischer)
  10. Requiescat! (Xaver Dvořák)