Věčnost lásky.

Jaroslav Vrchlický

Když smrti zmar, jenž hranicí jest všemu, se netkne ducha, kterému z hvězd blýská vstříc nové žití, ó tu jistě stýská se v říši hvězd po zdejším žití jemu. Tam v prostoru v tvář patří nesmírnému, z hvězd myriad kde život věčný tryská; ó jaký div, že ducha touha stiská zpět dolů k tělu v hrobě zemdlenému. Tak Hero s Leandrem zas znova žili v Romea něze a v Julie plání. V nás zbytky lásek z dávných věků klíčí. Ty polibky, v nichž oni vyměnili své duše v nesmrtelném objímání, jsou naše! Věčností duch po nich křičí!

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

185. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁVRAT. (Jaroslav Vrchlický)
  2. DIVÁ PÍSEŇ. (Otakar Auředníček)
  3. Osudy. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Tvar. (Beneš Grünwald)
  5. None (Jaroslav Vrchlický)
  6. None (Jaroslav Vrchlický)
  7. MODLITBA FAUSTOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Ekloga andělská. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Příteli, jenž ztratil první svou lásku. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PINDAR. (Karel Kučera)