Útěcha epigonům.

Jaroslav Vrchlický

Co zbývá nám? Vše vavříny jsou sžaty, jen ku zívání jsou dnes epopeje, o lásce veršům se i mládež směje, a drama blátem smýká svoje šaty. Svět jinak nyní léčí svoje ztráty, ten pije a ten skrblí a ten kleje, a básník ztratil ten prut čaroděje, jímž davy v sochy měnil v úžas jaty. Kdo poslouchá, když pěješ? Sladká hříčka jsou světu verše – však jich píseň tklivá, ó věřme jí – tam lidstva mladost žije! Tam triumfalně ono jaro zpívá, jež ztratil svět, kde všecka poesie se do dívčího skryla pantoflíčka.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

55. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Miloš Červinka)
  2. IMPROVISACE. (Adolf Červinka)
  3. 41. Při pohledě, jehož vážnou zpouru (Jan Kollár)
  4. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  5. Když máť světu dala tě co robě, (František Sušil)
  6. S KNIHOU BÁSNÍ PETRARCOVÝCH. (Jaroslav Vrchlický)
  7. VII. Zašum mi v ochlad, jaré doubí, (Vítězslav Hálek)
  8. IX. Na Kollara. (Jan Pravoslav Koubek)
  9. Lednová neděle v jasu a v záři – ( H. Uden)
  10. 18. Podobizny, veliké pokušení. (František Zdobnický)