Západ.

Jaroslav Vrchlický

Iarl Ivo nechtěl platiti daň z moře(J5f) ba co jest horší na královském dvoře(J5f) se neukázal ač rok minul pátý(J5f) co Kanuta juž zdobil vínek zlatý(J5f) Král poslal k němu posly on je vítal(J5f) jim k poctě kance z obory své schytal(J5f) dal plnit džbány ve kamenném sále(J5f) je poslal zpět však platit nechtěl stále(J5f) a v listu Kanutovi toto vzkázal(J5f) Bůh který mořem světů lemy svázal(J5f) dal člověku zem ku vládě a lupu(J5f) jak medvědu led jako ether supu(J5f) vše patří tobě kam hne se tvá noha(J5f) jen moře ne jest moře živel Boha(J5f) a stejně patří žebráku i králi(J5f) těm jenž se po něm v smělou plavbu dali(J5f) těm v jehož vlny kteří sítě hrouží(J5f) těm kteří nad ním sní a myslí touží(J5f) Chtěj z lesů daň a máš ji králi míti(J5f) z toho co jím z toho co musím píti(J5f) však z moře nikdy Uhoď v křemen králi(J5f) ty nezdrtíš jej z něho jiskry vzplály(J5f) a z tvojí pěsti krev se prýští tryskem(J5f) Tak tomu děje se kdo pouhým ziskem(J5f) si věnčí čelo místo diademu(J5f) To pamatuj jsem věrný slovu svému(J5f) Jak psal tak jednal Neplatil daň z moře(J5f) a brzy štíty duněly mu v dvoře(J5f) roh volal k boji všecky jeho many(J5f) korouhve vály z každé hradu strany(J5f) a oři valem letli v seč až prachem(J5f) se tmělo nebe které právě nachem(J5f) se zalilo jak oko lidské krví(J5f) Boj zuřivý a než den skončen prvý(J5f) byl Ivo zajat příliš do popředí(J5f) se odvážil a šedý vous zpod hledí(J5f) jenž jako bílý vodopád mu splýval(J5f) jej prozradil Byl spoután S hrůzou díval(J5f) se každý dvořan na giganta lesů(J5f) Stál klidný v sršánů těch ryčném plesu(J5f) a klidně dal se vésti ve stan Knuta(J5f) Tvář jeho přísná byla nepohnuta(J5f) a stejně opakoval slova svoje(J5f) Ty králi lodě máš a velké voje(J5f) vše patří ti kam hne se tvoje noha(J5f) jen moře ne neb to je živel Boha(J5f) Tu král se smál a dvořané se smáli(J5f) a kteří trochu blíže Knuta stáli(J5f) ti říkali že plamen z jeho očí(J5f) jak výheň sálal z jeho podobočí(J5f) to sršelo jak jisker žhavé deště(J5f) Soud vynešen byl této noci ještě(J5f) Iarl Ivo obžalován z velezrady(J5f) v smrt propadl a všecky jeho hrady(J5f) jsou jměním koruny však jeho žití(J5f) král dobrotivý rád chce ušetřiti(J5f) dá pouze oči vypáliti jemu(J5f) před všemi many na pobřeží lemu(J5f) pod jeho hradem nad mořem jenž vládne(J5f) Pak uvězněn ve věži bude chladné(J5f) až do své smrti A to velké moře(J5f) jež hájil tak ať v jeho hřímá hoře(J5f) a vysmívá se jeho bídě děsné(J5f) Čas popravy než slunce v moře klesne(J5f) by oslněný krásu všeho zíral(J5f) a touhou po ní ve tmách stokrát zmíral(J5f) A vykonáno dle rozkazu krále(J5f) Za hradem nad mořem na strmé skále(J5f) pod kterou vlny řvou jak lačné lvice(J5f) byl kámen vztýčen jako obětnice(J5f) tam trojnož s žhavým uhlím postavena(J5f) před slunce západem než v moři pěna(J5f) se stala rýhami jež nachem tkány(J5f) Roh táhlým zvukem svolával vše many(J5f) Král dostavil se v trub a bubnů víru(J5f) kol něho širý zástup bohatýrů(J5f) vlas hocha plavý i vlas kmeta šedý(J5f) Pak přiveden byl Ivo naposledy(J5f) by spil se nebes nesměrností šírou(J5f) by rozloučil se s mořem věčnou lýrou(J5f) před věčnou tmou by dostal pozdrav světla(J5f) Stál tiše prázdnem jeho duše letla(J5f) zřel zem i moře Pohled velkolepý(J5f) Proud světla plný jak se vzadu třepí(J5f) a dvojím tónem barví skalní tesy(J5f) a dvojí zlato hází v chmurné lesy(J5f) jichž vrcholy se na obzoru mračí(J5f) a před ním kam zrak okouzlený stačí(J5f) až k obloze po jedné po prostoře(J5f) jak děsná báj jen moře moře moře(J5f) Tůň stříbra blesky diamantů tkaná(J5f) tma půlnoci opály rýhovaná(J5f) niv zeleň smavá s černou barvou žluče(J5f) klín hvězd jež letí sobě do náruče(J5f) šer z něhož náhle přívalem se blýská(J5f) až chochol bílé pěny v bouři tryská(J5f) sto vodopádů jež se potírají(J5f) vír duh jež v skvělých diademech hrají(J5f) chrp stohy s rudou třísní vlčích máků(J5f) až dechu k tísni k slzám až je zraku(J5f) a vzadu jako labuť osiřelá(J5f) se bílá plachta na obzoru bělá(J5f) dál pluje v svět na jiné lepší břehy(J5f) Iarl cítil v srdci kouzlo divé něhy(J5f) a první slzu setřel s víček němý(J5f) Pak otočil se a díval se k zemi(J5f) Ó Bože jaká velkolepá krása(J5f) Ten západ samé růže dolů střásá(J5f) co skála je to plane amethystem(J5f) co strom to zlatým vychloubá se listem(J5f) co sluj to stíny modravými láká(J5f) co les to zvučí čarozpěvem ptáka(J5f) On znal ty přísné jedle zasmušilé(J5f) se supů hnízdy v mládí jeho chvíle(J5f) jež šuměly jak sbor pohanských kněží(J5f) dřív nevlídny teď větve jejich svěží(J5f) a kmeny jich to ohnivé jsou sloupy(J5f) Svit slunce na ně zlatým šípem vstoupí(J5f) a promění je ve prapory nachu(J5f) Vše v paprscích a v cestách kotouč prachu(J5f) jest blýskavicí která hraje zlatem(J5f) I obrátil se Ivo divým chvatem(J5f) a setřel druhou slzu z podobočí(J5f) Ku blankytu pak obrátil své oči(J5f) Ó zjevení ó fantastická směsi(J5f) Mrak černý visel nad mořem i lesy(J5f) jak plachta gigantické lodě duchů(J5f) vše bylo zář co letlo v náruč vzduchu(J5f) Půl slunce v mraku a ten hořel vznícen(J5f) jak vulkán bezdný otvíral svůj jícen(J5f) a z něho valilo se v čarolesku(J5f) nad mořem vln zas nové moře blesků(J5f) Ten obraz mizí a sto jiných vzniká(J5f) teď v mraku zříš cos jak štít bojovníka(J5f) jenž blýská se mu v chůzi na ramenu(J5f) teď stožár lodě která ve plamenu(J5f) teď sesuté zdi stroskotaných tvrzí(J5f) teď důlky oční plny žhavých slzí(J5f) teď chochol černý obra nad přilbicí(J5f) teď starých bohů zástup vítězící(J5f) Thor s kladivem a Odin s těžkým mlatem(J5f) A vše to plane purpurem a zlatem(J5f) však slunce zatím pomalu se spouští(J5f) plá jako oheň pastýře jenž v houští(J5f) juž zhasíná a Iarl své oči stiská(J5f) tam třetí žhavá slza se mu blýská(J5f) I obrátil se kolem vše juž tmavé(J5f) jen od skály cos jako dva body žhavé(J5f) se blížilo a rostlo v tichém kroku(J5f) dva muži šli a každý k jeho boku(J5f) se postavil tak jak by had se plazil(J5f) ráz a každý hrot mu v jedno oko vrazil(J6f) on zaúpěl jak tur noc byla čirá(J5f) Ó králi zvolal klame tě tvá víra(J5f) když myslíš tma že hroznější mi bude(J5f) že víc utrpím v samotě své chudé(J5f) že tížej ponesu to že jsem slepý(J5f) když ukázals mi západ velkolepý(J5f) a země oblohy a moře divy(J5f) Ó klameš se Ne oko duch můj snivý(J5f) se díval teď a pojal vše v své bezdno(J5f) Tmu na zraku však v nitru věčné hvězdno(J5f) mi bude plát a příroda v své kráse(J5f) A tento duch i smrti vysmívá se(J5f) jest jako moře pro něhož pout není(J5f) A klidně dal se odvést do vězení(J5f)

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

619. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Příteli Jacintu Verdaguerovi. (Sigismund Bouška)
  2. ZÁPAD NAD PRAHOU. (Antonín Klášterský)
  3. Zpěv jenom vidy vznešené, (Jiljí Vratislav Jahn)
  4. Pouť anděla. (Vojtěch Pakosta)
  5. PÁD SATANA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Vita! dulcedo! (Xaver Dvořák)
  7. DUHOVÝ PTÁK. (Antonín Klášterský)
  8. VIDĚNÍ. (Sigismund Bouška)
  9. Moře a zahrada. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PRAHA ZLATOVLASÁ. (Eliška Krásnohorská)