DVĚ RUCE.

Jaroslav Vrchlický

Splnění snové, ztracené touhy, zda život není v tom celý? Do tmavých stínů světelné prouhy, v cynismu moře cit vřelý! Ach, žíti! Nebýti bytosti jedné, která nad černou, zející strží k nám sladké své bělostné ruce dvě zvedne, jichž síla nás nad jícnem drží! Ty bílé ruce v pokoře líbám, po nich se vzpínám a k nim se shýbám!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

281. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Při zprávě, že kosti Kollárovy do Čech převezeny nebudou. (Jaroslav Vrchlický)
  2. ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Hymna Persefoně. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Poslední láska Dona Juana. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Za Antonínem Chittussim. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Friedrich Nietzsche. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Osm reliefů ze života Jacchova. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Všednost života. (Jaroslav Vrchlický)
  9. báseň bez názvu (Jaroslav Vrchlický)
  10. SOŠE SVOBODY V NEW-YORKU. (Jaroslav Vrchlický)