Friedrich Nietzsche.

Jaroslav Vrchlický

Věk v kterém žijem a jenž v sklon se chýlí(J5f) mi připadá jak hlava obrovitá(J5f) na které dlátem různí mistři ryli(J5f) Již pne se čelo pod brvou to kmitá(J5f) jak život šíj se v luzném vlní sklonu(J5f) to dláto rys úst ono tváře chytá(J5f) Žel nerovní jsou mistři Na Madonnu(J5f) ti zpracovat chtí balvan nemotorný(J5f) zkad krása by se lila mořem tónů(J5f) co Medusy chtí druzí vztekle vzdorný(J5f) rys vyjádřit a bídu lidstva celou(J5f) dlát stejně smělých cíl je věčně sporný(J5f) Klid myšlénky a hloubku citu ztmělou(J5f) chce dláto jehož práci druhé ničí(J5f) než naděješ se jednou ranou smělou(J5f) Tak hlava nehotová se zde tyčí(J5f) spíš démon nestvůrný než krásná žena(J5f) a smutek nezměrný v tom tvoru klíčí(J5f) co padá rafij k sklonu nachýlená(J5f) Pod mistrů údery se hlava šklebí(J5f) z nich každý stopu svou v ní zanechává(J5f) a hlava křičí rozsekána k nebi(J5f) A sotva jeden zmizí druhý vstává(J5f) předchůdce svého chce být každý větší(J5f) a nových úderů zní světem sláva(J5f) A hlava rozbitá se chvěje v křeči(J5f) chce každý z mistrů práci začít znova(J5f) spíš každý znovu zraní nežli zléčí(J5f) A věky dál jde práce Titanova(J5f) Z všech kteří přišli v století sklon chmurný(J5f) před obrovitou hlavu rozbrázděnou(J5f) tys náhle povstal jako athlet spurný(J5f) A začals troskotem a dál šel změnou(J5f) mocnými tesy přetvrdého dláta(J5f) jež jiných dlouhou práci sfouklo pěnou(J5f) Co druhých mysl přísná vážná svatá(J5f) v tu hmotu vtiskla zryla jedním rázem(J5f) tvé ostré jehly špička jedovatá(J5f) A modly předsudků všech padly na zem(J5f) leč kolik pravých bohů mezi nimi(J5f) tys neptal se uštk záštím vše jak plazem(J5f) s Medusy kštic hadi hroty svými(J5f) se zaryli v tvůj mozek a jej srvali(J5f) jak reka sup nad srázy kavkazskými(J5f) Vše hrůzy pekel v smíchu tvém se smály(J5f) co malé velké dobré zlé jsi svážil(J5f) v tom nechav boji nervy své i svaly(J5f) Čím velký byls a čím se k metě snažil(J5f) ač cestou negace a pohrdání(J5f) to zbude velké v tom co člověk zažil(J5f) Tím sláva jeho na tvé hoří skráni(J5f) Žel zabils lidstvu Soucit poesii(J5f) V tom tragická je tvého pádu spruha(J5f) neb soucit s poesií vždy se kryjí(J5f) Jeť lidstvo luh a soucit nad ním duha(J5f) jež démanty tká v porosenou trávu(J5f) v háv šatíc královský kdo pán či sluha(J5f) V tom pád tvůj zastíní tvou všecku slávu(J5f) Zas přijdou jiní lidstvo dále kráčí(J5f) a jiní buší v Medusy té hlavu(J5f) jež sama nad tvým skonem jihne v pláči(J5f)

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

74. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  2. HYMNA LAZAROVA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Poslední láska Dona Juana. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Při zprávě, že kosti Kollárovy do Čech převezeny nebudou. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Tirésias. (Jaroslav Vrchlický)
  6. HYMNA KE CHVÁLE TVŮRČÍ RADOSTI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Osm reliefů ze života Jacchova. (Jaroslav Vrchlický)
  8. None (Jaroslav Vrchlický)
  9. Za Antonínem Chittussim. (Jaroslav Vrchlický)
  10. None (Jaroslav Vrchlický)