Co život dává.

Jaroslav Vrchlický

Co život dává, tak málo jest, prodajná sláva, tříšť spadlých hvězd! Půtka vždy stejná pojmů a slov, kolébka chvějná, pevný jen rov. Nahořklá číše, než v konci kvas, na zprahlé líše prázdný jen klas. Květ kalich svěží otevře něm, mrtvý již leží ráno brouk v něm. Ve snách jen hrává ti hudba sfér: To život dává, takto jej ber!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

930. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  2. Trávy na hrobě (Antonín Sova)
  3. Pole zpívá... (Augustin Eugen Mužík)
  4. Žně. (Adolf Heyduk)
  5. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  6. ORÁČ. (František Serafínský Procházka)
  7. None (František Serafínský Procházka)
  8. 217. Tam žnou ženci jaří, srpové jim v hrsti se hemží, (František Sušil)
  9. SVATEBNÍ. (Adolf Červinka)
  10. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)