Krůpěj hoře.

Jaroslav Vrchlický

Upadne-li kapka hoře v pohár štěstí vrchovatý, nelekej se ihned ztráty, kapkou nezkalí se moře. Vždy jsou bozi závistiví, nevěřící v lidské štěstí, tož ta krůpěj hoře jesti vhodný lék a dobrotivý. V rovnováhu harmonicky jediná snad srovná v tichu, čím jsme vzlétli ve přepychu nad výš, kam ples vzlétá lidský. Vlídným je nám kynem spíše, že jsme bolu děti křehké, by nám strasti byly lehké, sladší vzpomínek pak číše. Po pelyňku kapce jedné pyšněji zas hruď se zvlní, co zrak ještě slza plní, k objetí se paže zvedne. Vždyť to, co nám z štěstí zbývá, neztenčené dál je moře... Proto nech tu kapku hoře, v ocean ať volně splývá!

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

293. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SONET O JEDNOM VEČERU. (Josef Lukavský)
  2. nic neumřelo (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Znát vášně duše – to je stokrát žíti – (Fanda Šimková-Uzlová)
  4. XIV. Neklňte těm, kdož se ještě smějí (Antonín Klášterský)
  5. Hospodin korouhev naše. (Jan Pelíšek)
  6. PÍSEŇ O LIDSKÉ TOUZE. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ti, kteří trpí. (Jaroslav Vrchlický)
  8. FAUSTOVA ZEMĚ. (Antonín Klášterský)
  9. Jak vyslovit... (Jaroslav Vrchlický)
  10. JEST V SVĚTĚ MNOHÁ VINA TĚŽKÁ... (Růžena Jesenská)