Přítel.

Albína Dvořáková-Mráčková

Šírou vlastí putovala, hledala bych, kde ta skála, kde ta skála, z níž vzat bude kámen ku mé hrobce chudé. Objala ji s pláčem lkavým, zlíbala bych retem žhavým, zplesala šíleným jasem – přítele že nalezla jsem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

212. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Kde jsem to byla? (Růžena Jesenská)
  2. 156. Tuto Milek na člun rukou sáhnul (Jan Kollár)
  3. 2. Náhlá smrť. (František Ladislav Čelakovský)
  4. XI. Má touha. (Josef Hubert Tichý)
  5. 62. Skryl se Říp a Libušina dvora (Jan Kollár)
  6. 582. Najvyšší ten domek tu jest sroubek, (Jan Kollár)
  7. 69. Jednou, když sem za Sálu k Ní chodil (Jan Kollár)
  8. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná (Jan Kollár)
  9. 150. Pokud on se na té cestě bavil, (Jan Kollár)
  10. 551. O bych rýmy nyní měla dosti (Jan Kollár)