K ČÍŠI.

Jaroslav Vrchlický

Nebudu již dlouho z tebe číše moje píti(T7f) vždyť co nejdřív potáhne tě šedý pavouk sítí(T7f) ba juž více nezazvoní o tvé dno mok zlatý(T7f) v kterém často pochoval jsem žití bol i ztráty(T7f) Hasne den a paprsk luny v tobě se juž láme(T7f) a my ještě v těžkých dumách spolu sedáváme(T7f) a když mraky zoufalosti na mou duši lehnou(T7f) ze dna tvého zářné blesky v lebku moji šlehnou(T7f) Šlehnou a osvítí náhle hlubný tmavý jícen(T7f) kam čarovný hrad nadějí snů a tužeb zřícen(T7f) paprskem svým ozařují mnohou upomínku(T7f) a na věnec k hrobu snesou lupen po lupínku(T7f) Ba vždyť jenom krásnou číší bylo ono tělo(T7f) jež před lety v loktech mojích vínem lásky vřelo(T7f) jak na číši tak má ústa na rtu jejím lpěla(T7f) až nám srdce jako číše láskou překypěla(T7f) Ha v tom na mne ze dna číše zasyčel had skrytý(T7f) a tak pohár mojí lásky zůstal nedopitý(T7f) a já neměl ani síly sesbírati střepy(T7f) a vystrojit mladosti své pohřeb velkolepý(T7f) Což v životě jedna naděj kdož se o ní stará(T7f) Spadne hvězda tisíc jiných na blankytu hárá(T7f) Sem tu číši dlouho o ní duše moje snila(T7f) a k mým retům číše pravdy hned se přichýlila(T7f) Jak jí chtěla okusiti ústa moje sprahlá(T7f) tu neznámá tajná ruka do výše ji vtáhla(T7f) tam v červáncích časem zírám zlaté její kraje(T7f) a hvězdami místo perel víno její hraje(T7f) Darmo žehrám od té doby na ten osud kletý(T7f) jenž do nebe číši staví a na zemi rety(T7f) tak vysoko pramen vláhy a tak nízko ústa(T7f) že čím výš ten pohár pravdy tím víc žízeň vzrůstá(T7f) Co mi zbylo Věčné boje s nadějí a strachem(T7f) Pohár krásy kol mé duše mih se v letu plachém(T7f) pohár lásky vzala země pohár pravdy nebe(T7f) tak jsem musel moje číše naleznouti tebe(T7f) Ty jen všecko nahradíš mi tvojím ve zrcadle(T7f) zaplanou mi zhaslé hvězdy zkvetou růže svadlé(T7f) do tebe a z tebe moje myšlenky se pění(T7f) věčný pochod věčný přechod věčné burácení(T7f) Ba zdá se mi na dně tvojím že i smrt se bleskla(T7f) ona měla pohár z kostí já jen pohár ze skla(T7f) jak mi ťukla ke přípitku hned má číše v kusy(T7f) Ó že vše byť krásné velké zahynouti musí(T7f) Nuž ať zhyne Číše moje naplním tě znova(T7f) ať mi z tebe v duši padne záře myšlenková(T7f) Slyš zda vítr okenicí či smrt hnáty klepe(T7f) Dopij dopij čím rychleji tím dřív bude lépe(T7f)

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

144. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POLIBKY. (Antonín Klášterský)
  2. ČÍŠI POESIE. (Eliška Krásnohorská)
  3. OČI. (Adolf Červinka)
  4. Conditio, sine qua non. (Antonín Koukl)
  5. PIJÁCKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  6. Z klausury (Otokar Fischer)
  7. LETNÍ NUDA. (Irma Geisslová)
  8. I.   Což je to možno, aby tak neúčastným se jevil (Richard Weiner)
  9. Zlatá číše. (Josef Václav Sládek)
  10. VENUŠE. (Antonín Klášterský)