1-1
V SaintQ163108 Malô v okně hradu stála
1-2
tam sličná paní a naříkala:
2-1
Ó běda, běda, v srdci mám tíž,
2-2
ubohý slavíček nežije již!
3-1
„Jen přiznej se, má paní mladá,
3-2
proč noha tvá se často skrádá
3-3
s mé postele, proč k oknu jdeš,
3-4
co prostovlasá, bosa tam chceš?“
4-1
„Proč vstávám v noci, manželi?
4-2
Ó věř, je pohled veselý
4-3
na lodě, jak spí ve přístavu.“
5-1
„Mně, paní, lživou dáváš zprávu,
5-2
do dálky na moře, kam zřím,
5-3
já nikde lodě nevidím.“
6-1
„Proč vstávám v noci, pane milý?
6-2
zřím tuze ráda měsíc bílý.“
7-1
„Lžeš, paní,“ muž se vyřítí,
7-2
„hvězdy ni měsíc nesvítí.“
8-1
„Nuž, opouštím podušku hebkou,
8-2
bych prodlela zde nad kolébkou!“
9-1
„I to je lež, spí dobře dítě
9-2
a zbudí se až na úsvitě;
9-3
to samé bajky, paní, bájíš,
9-4
ó ty mi něco zlého tajíš!“
10-1
„Nuž nehněvej se, pane, již,
10-2
a celou svatou pravdu slyš!
10-3
Poslouchat chodím slavíka,
10-4
to moje radost veliká,
10-5
jak v houštinách tam naříká,
10-6
že to až srdce proniká.
10-7
On růžím zpívá svoje hoře,
10-8
když usne zem, když usne moře.“
11-1
On slova neřek’ a spat šel,
11-2
však dlouho o tom přemýšlel.
12-1
„Ať pravda či lež veliká,
12-2
já chytím toho slavíka!“
13-1
A časně z rána manžel vstal
13-2
a zahradníka zavolal.
13-3
„Slyš, příteli, máš v sadě ptáka,
13-4
který mi příliš v sen můj kdáká;
13-5
to není zpěv, to křik je pravý,
13-6
mám z toho denně bolest hlavy
13-7
a nemohu též v noci spát.
13-8
Jdi, zlatý peníz chci ti dát,
13-9
je slavík to, však zvláštní druh,
13-10
jdi, chyť jej, pomoz v tom ti Bůh!“
14-1
A zahradník odešel hbitě,
14-2
na ptáka nalík’ svoje sítě,
14-3
chyt’ ptáka dřív, než byla noc,
14-4
pán radoval se tomu moc
14-5
a ptáka do své hrsti vzal
14-6
a divoce se při tom smál
14-7
a hrdélko mu tisk a tisk’
14-8
a pták byl mrtev, sotva písk’.
14-9
Šel, vrh’ jej paní do klína:
14-10
„Hleď, zde máš toho zlosyna;
14-11
teď nebude tě rušit v spánku,
14-12
teď vyspíme se do červánků.
14-13
Já tobě k radosti jej chyt’,
14-14
ty’s chtěla jej, tak máš jej mít!“
15-1
Jak paní toho slyšela,
15-2
hned jako mrtvá omdlela.
16-1
A panoš, který za ní stál,
16-2
ten přežalostně zavzdychal
16-3
a ukryl v dlaních v slzách líc:
16-4
„Ach, my se neuzříme víc!
16-5
Již neuvidím bledolící
16-6
svou paní v okně při měsíci!“
hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma
396. báseň z celkových 461
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
XXIX. Kmocháčku, mně pantáta Život umřel.
(František Leubner)
-
TĚŽKÁ NOC.
(Jan Opolský)
-
HŘBITOV.
(Emanuel z Čenkova)
-
Zimní noc.
(Adolf Heyduk)
-
V. MOTIV DĚTSKÝ.
(František Leubner)
-
SKŘÍTKOVY DARY
(Rudolf Illový)
-
Ve vlaku.
(Emanuel Miřiovský)
-
Ballada půlnoční.
(Augustin Eugen Mužík)
-
Mé lože.
(Ferdinand Písecký)
-
Půjdem spat.
(Adolf Heyduk)