JITRO V PARKU.

Jaroslav Vrchlický

Ne, nepůjdu již v resignaci tupé kol oněch zahrad věčně zamčených; ty můžeš dále v mračnech kroužit, supe, tvůj hýkot zní mi jako dívčí smích. Leknínů bílé květy při měsíci jak prázdné misky tiše čekají, za mřížemi tam Faun co vráskolící se s chtíče svého šklebem netají. Vše tiché, stejné, jak to bývá vždycky. Faun nepohne se na svém podstavci, a lekníny se zavrou apaticky, až přeletí nad nimi krkavci. A obyčejný, střízlivý den vstane... Proč v písku jen sled dívčích kroků zbyl? Proč jsou ty třtiny kol tak polámané? Co vskutku dělo se, či já sem snil?

Patří do shluku

nymfa, faun, satyr, syrinx, čilimník, hélios, kentaur, flétna, jilm, helios

39. báseň z celkových 333

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Já vpadl v luka tvá... (Vilém Bitnar)
  2. II. PAN GUILLEM DE CABESTAING. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Při dokončení překladu Ariostova „Zuřivého Rolanda“. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Sbor z antické tragedie. (Jaroslav Vrchlický)
  5. VII. Slzou jsem lyru pokropil (Vítězslav Hálek)
  6. Vdova. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Pomsta gnomů. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VÁZY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Poesie. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Idealní krajina. (Jaroslav Vrchlický)