PO PŘEČTENÍ LYRICKÉHO DÍLA JAROSLAVA KVAPILA.

Jaroslav Vrchlický

Mně bylo tak, jak svatým Krista ženám, když zahradou šly v chladné jitřní chvíli, kde svěřen skalné hrobky němým stěnám spal smrtí těla miláček jich bílý. Já věřil, v nitru Tvém jak v hrobce skalné že všecko, provždycky mníš, mrtvé leží, ves vzruch a znět i city idealné, jež vítal jsem v Tvé první písni svěží. Vše ubito, vše udupáno, zdráno, tou jednou smrtí, mráz mne projel chvějný, já cítil, jak Tvé děsné bylo ráno, v němž poesie pták prch’ čarodějný. A že se nechce vrátit nikdy více, že nezláká jej Krása ani žena, že zakryla si Tvoje Musa líce, tím děsem také ztráty omráčena! Že’s zavřel knihu. Neb kde vláhy není, tam nadarmo se v srdce skály bije; leč Kristus vstal, a jež dnes v odmlčení, ta vstane jednou zas – Tvá poesie! Jen vzpomeň Rossettiho! K mrtvé ženě by smutek přemoh’, jenž jej k smrti tížil, své písně v rakev složil neprodleně a brzy pak se s hrůzou pro ně plížil. Neb cítil, že by nemoh’ pouští dlouhou, kterou jest život, bez písní dál jíti, že musil by se zalknout horší touhou, že zmůže vše, kdo Smrti moh’ v tvář zříti! Po čase sama, jež dnes vyhoštěna – jeť nesmrtelná – přijde píseň přece a lehce zaťuká, řkouc: „Já jsem změna, neb žena jsem, pusť ptáka do své klece! Jsem ještě krásnější, neb trpěla jsem, jsem silnější, neb vím, co Smrt je nyní!“ A otevřeš – nechť zchvácen němým žasem. Zpěv Smrt i Život jedním křídlem stíní!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

252. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘÍTELI J... T... (Jaroslav Vrchlický)
  2. OTEVŘENÍ HROBU SVATÉ CECILIE. (František Leubner)
  3. LXX. Na květnou neděli (František Leubner)
  4. RECITANDO. (František Leubner)
  5. XIII. Mně úlek nevolný hruď sevřel prudce... (František Leubner)
  6. VELIKONOČNÍ (Viktor Dyk)
  7. ŠÍLÍCÍ MALÍŘ. (Otokar Fischer)
  8. Sny. (Ervín Špindler)
  9. LVIII. Skráň na kraj bible kladu v bdění mdlobě – (František Leubner)
  10. XI. Buření byť jen zarostl, (František Leubner)