LXX. Na květnou neděli

František Leubner

Na květnou neděli vrbina zakvěte, do chrámu neželí naděje – poupěte. Svěcené jehnědy na hrob mi zatkněte, zabudu na sněhy v odjihlé hrudě té. O bílou sobotu roste je krůpějí, až nad snů mrákotu zvony tu zapějí. Bude mi z povděku vzpomínek lehčeji, jak bych spal do věků pod květů závějí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

127. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RECITANDO. (František Leubner)
  2. OTEVŘENÍ HROBU SVATÉ CECILIE. (František Leubner)
  3. IN VOCE EXULTATIONIS ET SALUTIS (František Leubner)
  4. XI. Buření byť jen zarostl, (František Leubner)
  5. CLARA VOCE. (František Leubner)
  6. ŠÍLÍCÍ MALÍŘ. (Otokar Fischer)
  7. Sny. (Ervín Špindler)
  8. PO PŘEČTENÍ LYRICKÉHO DÍLA JAROSLAVA KVAPILA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. FISCHAMEND. (Karel Toman)
  10. VELIKONOČNÍ (Viktor Dyk)