Šeptáno do ucha.

Jaroslav Vrchlický

Ty věčné chvíle! – My je oba známe, v nichž pochybnost se i předsudek láme a „ty“ jen „ty“ kdy k srdcím hovoří, jsou pravé, svaté jsou – ó věř to, drahá, ať drzou pěstí po nich život sahá, těch netkne se, ty vždycky zahoří nám v duších glorií, jež věčná jesti. Věř, to je štěstí! Ať sorbet žití, osudem nám skýtán, se vydá v kapkách nebo proudy, vítán buď vždycky nám, my žijem v chvíli té. Věř, moudrosti pro život není větší, i chvilka jedna bolest roků zléčí jsouc vryta v desky srdce věčité. V těch okamžicích budem stále kvésti – Věř, to je štěstí!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

447. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Milujícím. (Alois Škampa)
  2. Svadlý květ. (Augustin Eugen Mužík)
  3. CO JE VÁM? (Antonín Jaroslav Klose)
  4. Básníkům... (Alois Škampa)
  5. VIII. (Josef Kubelka)
  6. Naději. (Rudolf Richard Hofmeister)
  7. Stíny. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Modlitba. (Jan Daniel Korvín)
  9. Po všem víru... (Ludvík Lošťák)
  10. Nám prchlo všecko... (Adolf Heyduk)