III. ILLUSIONISTA.

Jaroslav Vrchlický

Na cestách svých pár hezkých tomu let(J5m) a jako bájí dnes to vzpomínkou(J5m) se v pamět hlásí do vsi pohorské(J5m) jsem zapad pozdě dosti na nocleh(J5m) Do chatrné jsem vešel krčmy veské(J5f) před usnutím víc jen tak z ohledu(J5m) na hospodského nežli z potřeby(J5m) Pár sedláků tu alpských sedělo(J5m) při špatném pivě Usedl jsem k nim(J5m) a kouře doutník občas pozorovat(J5f) jsem tváře hostí Náhle rozlétly(J5m) se dvéře krčmy Vstoupil mladý muž(J5m) v obleku městském skoro šviháckém(J5m) sed k ostatním nedbale pozdravil(J5m) dal nalit si a mlčel Řídký knír(J5m) v svých kroutil občas prstech bez krve(J5m) Tvář bledá zádumčivá krásná skoro(J5f) Cos jako taj v ní psáno lákalo(J5m) mou pozornost Hluk zdál se větším být(J5m) tam v koutě v karty hráli do hádky(J5m) se dostali snad Rostla společnost(J5m) i ženy přišly též i děvčata(J5m) jež hochům připíjela upejpavě(J5f) Blesk šlehl jizbou Pozdní noční bouř(J5m) se hnala nad údolem hučel déšť(J5m) a vítr do deště Zde volno bylo(J5f) a nikdo nepomýšlel na odchod(J5m) A nežli nadál jsem se dvanáctou(J5m) do šumu deště hvízdal ponocný(J5m) V tom povstal bledý mladík zakašlal(J5m) jak tím by chtěl se hlásit o slovo(J5m) Ztich hovor hned i hráčům vypadly(J5m) v ráz karty z ruky Panstvo dovolí(J5m) bych směl je v dlouhé noci pobavit(J5m) Nic nechci za to pouze pozornost(J5m) na malou chvilku kolem s talířem(J5m) já nepůjdu to nemám ve zvyku(J5m) Po těchto slovech ticho nastalo(J5m) Tu ještě někdo židli překotil(J5m) u souseda si místo dělal tak(J5m) tam plecháč třeskl o stůl žádaje(J5m) by znova naplněn byl do ticha(J5m) kdos odkašlal si ještě Nyní ticho(J5f) v tomto pokračoval cizinec(J5m) Pět smyslů máme to jest známo všem(J5m) Jsou jako mosty duše ke hradu(J5m) svět vnější spojujíce s vnitrním světem(J5f) Jsou jako duše naší heroldi(J5m) a zpovědníci Věříme jen těm(J5m) Jsme všecko s nimi bez nich jsme však nic(J5m) jen odkázáni na ně můžem žít(J5m) To předeslat vám za nutné jsem měl(J5m) Však tito věrní duše heroldi(J5m) zda spolehliví tak jsou docela(J5m) To otázka Dnes může selhat jeden(J5f) a zítra druhý v posled služby své(J5m) nám všickni svorně mohou vypovědít(J5f) Pak lidská duše jest jak starý král(J5m) jenž slep a hluch svém sedí na trůně(J5m) svým vasalům vzdán v milost nemilost(J5m) A nejsou neomylné smysly naše(J5f) a snadno mohou samy klamat nás(J5m) neb oklamány býti Kterak samy(J5f) nás klamat znají z vlastní zkušenosti(J5f) ví každý z vás Zda jednou v životě(J5m) kdos nezřel přelud jejž si nevysvětlí(J5f) Stín jakýs odkud vzal se Zmizel zas(J5m) Kdo neslyšel své vlastní volat jméno(J5f) ve tichu lesním právě v poledne(J5m) Ve hlasu sýčka smrt kdo neslyšel(J5m) jak volá oběť svou Kdo na svém těle(J5f) necítil někdy plaza vlhký sled(J5m) a sáhnuv tam nenašel ničeho(J5m) Jak mnohým čpělo vše kol umrlčinou(J5f) bez důvodů všech Tenkrát smyslů klam(J5m) to patrný byl samy klamaly(J5m) jak chodce bludičky To známá věc(J5m) již každý zkusil jistě na sobě(J5m) Kol ticho Mnohá hlava kývla jen(J5m) do vousů šeptal mnohý Pravdu má(J5m) však co chce s tím Cizinec pokračoval(J5f) Lze oklamat však naše smysly též(J5m) Tu uzříte jak málo spolehliví(J5f) jsou tito duše bdělí strážcové(J5m) To libo li vám okáži vám hned(J5m) Mách rukou do vzduchu řka s úsměvem(J5m) Ó lidské oko kníže smyslů všech(J5m) jak slabé jsi Mníš v selské krčmě dlíš(J5m) Jak mýlíš se ty oko ubohé(J5m) Kol tebe bují prales tropický(J5m) kde na větvi se houpá papoušek(J5m) sta motýlů se honí v purpuru(J5m) a modři květů tvarů neznámých(J5m) sta opic mezi nimi Lidské oko(J5f) jak mýlíš se ó jak tě lituji(J5m) Já pozoroval hosty Na sebe(J5m) ti s ústy polootevřenými(J5m) se dívali děs utkvěl v očích všem(J5m) Já bránil se však podleh kouzlu též(J5m) Mně vskutku stěny krčmy mizely(J5m) a prales šuměl Z venčí asi déšť(J5m) a větru hlahol Volně prostorem(J5m) já viděl jistě jako ostatní(J5m) kam pohledl jsem kmeny obrovské(J5m) jak lian plny V tísni trav a třtin(J5m) zněl obrovitých brouků shon a vír(J5m) sta perlí rosných v trávě na větvích(J5m) sta ptáků bizarních a opic tlum(J5m) V tom zachvěla se houšť a stádo lvů(J5m) se vyřítilo plály oči jich(J5m) tmou listí jako žhavé pochodně(J5m) ti přímo k nám se hnali hřívu jich(J5m) jsem cítil šlehat kolem obličeje(J5f) dech cítil horkých chřípí Nastal křik(J5m) Dost Potvora ta na mne útočí(J5m) Již trhá mne Dost cítím spáry její(J5f) I začli ohánět se začli bránit(J5f) ten zvedl plecháč a chrst sousedu(J5m) jej v obličej Ten zaklel vztáhl pěst(J5m) Křik žen a dětí Lvů kol stále víc(J5m) ve divém skoku Na mne skáče již(J5m) Mně do týla se zakous Židlí pád(J5m) a stůl se třás Mách rukou cizinec(J5m) vše zmizelo když vřava největší(J5m) a kolem zase jako před tím ticho(J5f) jen přerývané tikem kukačky(J5m) na staré zdi Vše sobě oddechlo(J5m) a nežli s čela pot si setřeli(J5m) a z plných přihnuli si plecháčův(J5m) v své řeči cizinec dál pokračoval(J5f) Jak zrak též můž být oklamán i sluch(J5m) Vy myslíte že venku bouří ještě(J5f) Ne Naslouchejte To je pochod vojska(J5f) děl hučení po dlažbě spících měst(J5m) boj začne hned Všech zraky ku oknům(J5m) se obrátily v plaché zvědavosti(J5f) Však ticho půlnocí tam čirá tma(J5m) Tu náhle ostrý hvizd zněl tichou nocí(J5f) jak vyzvědač by v houští ukrytý(J5m) dal signál výstražný a z hloubi v tom(J5m) to začlo dunět pádné těžké rhythmy(J5f) jak valný pochod blížících se vojsk(J5m) Já děla rozeznal v tom jak se valí(J5f) a slyšel ržání koňů dusot cval(J5m) Pak padla první rána v bubnů vír(J5m) pak druhá třetí čtvrtá detonace(J5f) bomb syčení a z dálky výbuch třesk(J5m) jak prachárna když letí do povětří(J5f) a nové rány mečů švih a svist(J5m) pád koňských těl a vřava bez konce(J5m) z níž jednotlivé rány batterií(J5f) se ozývaly stále blíž a blíž(J5m) Všem zdálo se že kol se třese zem(J5m) všech zraky ztrnulé kol civěly(J5m) ty ku dveřím ty k oknu upjaty(J5m) Řev k vsi se blíží Náhle někdo křik(J5m) Hle hoří hlahol vpad v to sterých úst(J5m) Na pomoc Haste Vodu hrčení(J5m) pak bylo slyšet těžkých stříkaček(J5m) syk ohně potíraný spoustou vody(J5f) a kouře výbuchy skrz díry střech(J5m) a praskání a trámů padání(J5m) kvil dětí žen křik a řev dobytka(J5m) jenž pracně dobýval se ze stájů(J5m) hlas velitele jekot píšťaly(J5m) chrst nových proudů v město ohnivé(J5m) a děsný rachot krovů když se řítí(J5f) Vše ztraceno jest Hoří naše ves(J5m) My sedíme tu hrůzo chytá již(J5m) i střecha nad námi nám nelze ven(J5m) Pst ticho to jen sprostý břichomluvec(J5f) z vás šprým si strojí křičel starý soused(J5f) i já to jednou v městě slyšel již(J5m) Však darmo pozdě V zmatku zběsilém(J5m) vše prudce vstává kácí stoly kol(J5m) a k dveřím hrne se V tom náhle ticho(J5f) Zde cizinec stál klidný v zmatku všech(J5m) mách rukou zas však nepromluvil víc(J5m) Kdos jiný zkonejšil zaň všecky v ráz(J5m) a změnil hrozné drama v idyllu(J5m) klam čichu náhlý Samé fialky(J5m) jsme cítili Tu nastal velký oddech(J5f) a všickni se tu opájeli vůní(J5f) a smáli se Já prosím resedu(J5m) tu zvlášť mám ráda děvče zvolalo(J5m) jež černooké v rudém živůtku(J5m) nejblíže u cizince sedělo(J5m) Nu cítíte ji Ano děkuji(J5m) Já růži chci jsou nejkrasší přec z květů(J5f) si přála kyprá selka zralých vnad(J5m) a v okamžiku cítila již růže(J5f) a s takou silnou opojivou vůní(J5f) že klesla skoro v náruč souseda(J5m) jenž sladké břímě přijal v lokty rád(J5m) sám udiven co děje se to dnes(J5m) Nu to je hezké nu to se mi líbí(J5f) děl starý výminkář kdes u kamen(J5m) však vůně pro mládež jest našinci(J5m) líp voněla by porce vepřoviny(J5f) Ne voněla jen chutnat bude vám(J5m) děl cizinec a výminkář si mlask(J5m) své chřípě roztáh třásl jazykem(J5m) Ba na mou duši to jest vepřová(J5m) jste čertův chlapík Hlasů nový řev(J5m) Já srnčí rád děl známý pytlák všem(J5m) a srnčí cítil na jazyku hned(J5m) Já rosoličku vzdychla u dveří(J5m) si perníková bába měla ji(J5m) Co vy mé dítě k svojí sousedce(J5m) se obrátil host Prosím o jahody(J5f) ta s těžkým v tváři děla ruměncem(J5m) Vím ty chutnají jako polibky(J5m) děl cizinec víc šeptem s úsměvem(J5m) a měla je a jen se usmívala(J5f) Tak co kdo chtěl a představil si jen(J5m) měl na jazyku jako v chřípí dřív(J5m) To čilý humor vdechlo do myslí(J5m) a u stolu zněl zase hovor smích(J5m) a znova plecháče se plnily(J5m) a v zmatek hlasů svorně zaznívala(J5f) tu jednohlasá chvála cizince(J5m) jenž v bouřné noci tak je pobavil(J5m) On zase vstal a pravil s úsměvem(J5m) Hmat ještě musí dnes být oklamán(J5m) a sladce k tomu Opět rukou máv(J5m) a divné kouzlo všecky ovládlo(J5m) Cos každý cítil nikdo však to neřek(J5f) Jen oči pomalu se mhouřily(J5m) jak v sladkém snu To byly pocity(J5m) jak dlaň když chytne ruka milovaná(J5f) ji hladí k lokti výš a k rameni(J5m) jak sklopených se víček dotknul ret(J5m) a ruka ovila se kolem šíje(J5f) živůtek hledajíc a ňadra v něm(J5m) jež sladkou tužbou vstříc se k světlu dmou(J5m) Pak lehounké to bylo mrazení(J5m) kol páteře tak sladké lehtavé(J5m) a opojné jak první polibek(J5m) A jak jsem pozoroval sousedy(J5m) tu nejhůř bylo ženským v očích mužů(J5f) co temný blesk se nítil pod obrvím(J5f) a ruce chvěly se ty omdlévaly(J5f) zpět padajíce jako opilé(J5m) kde jaká náruč jen je zachytla(J5m) v minutě se daly odváděti(J5f) ven v tichou noc kde bouře stichla již(J5m) po boku toho nebo onoho(J5m) kdo namanul se právě V krátké chvíli(J5f) kol jizba prázdná pouze u kamen(J5m) v snu šedé svojí brady strništěm(J5m) si kýval výminkář snad vepřoviny(J5f) mu posud pachuť lpěla v ponebíčku(J5f) I babka perníková zmizela(J5m) Já seděl sám a čelo opřel dlaní(J5f) to všecko bylo mi jak divný sen(J5m) I vstanu nahoru chci jíti spat(J5m) v tom kolem okna jak se šourám dál(J5m) zřím stíny dva Neznámý cizinec(J5m) pod okny k sobě vroucně děvče tisk(J5m) to krásné děvče jež květ resedy(J5m) a jahody si vyžádalo na něm(J5f) to děvče v rudém živůtku Až v jizbu(J5f) zněl polibků zvuk Nevím kdy jsem vstal(J5m) bych dále do hor nastoupil svou pouť(J5m) Však cizince jsem neuviděl víc(J5m) leč smyslů illuse až příliš znám(J5m)

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

570. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PIJÁCKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  2. A HUDBA HRÁLA (František Gellner)
  3. O PRÁZDNINÁCH (Eduard Albert)
  4. XXXIX. Břichopáskova. (Josef Hubert Tichý)
  5. PIJÁCKÉ MOTIVY (Jan Neruda)
  6. VIII. V horách bylo nevlídně, (Adolf Heyduk)
  7. PŘIŠLO KE MNĚ ŽITÍ. (Josef Václav Sládek)
  8. Bratr z mokré čtvrti. (Ladislav Quis)
  9. Druhý list Ahasvera královně Semiramidě po desíti letech. (Jaroslav Vrchlický)
  10. BABA STAROST. (Adolf Heyduk)