II. NÁŘEK.

Jaroslav Vrchlický

Ne, neuzříme nikdy víc své město ni svůj chrám, ten vzdech se věčně bude z plic drát vnukům jako nám. Co ztraceno, můž’ vráceno být pouze obměnou, vlast novou máme za věno, když stará ztracenou! Nuž s bohem stráně Karmelu! Za Karmel Vyšehrad dnes v nové doby povelu z nás přijme každý rád. Za Sion Říp přes škleb a vtip, Vltavu za Jordán, jen oceněno budiž líp, čím snub ten požehnán! Ne, neuzříme nikdy víc své město ni svůj chrám, za Salem Praha na tisíc bašt, týnů zvedá nám! I naše v nich zář, lesk a mih ční hrdě v říši hvězd; kde srdce stlívá otců tvých, tam i tvá vlast též jest!

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

240. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stará Praha. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Ben Akiba. (Jaroslav Vrchlický)
  3. NEDĚLNÍ ODPOLEDNE VE STARÉ ULIČCE. (Emanuel Čenkov)
  4. Pražské věže. (Emanuel z Čenkova)
  5. Schody. (Jaroslav Vrchlický)
  6. CIZÍ MĚSTO. (Louis Křikava)
  7. DVA VĚKY. (Antonín Klášterský)
  8. Cestou přes náměstí Staroměstské. (Jaroslav Vrchlický)
  9. MUSÉE DE CLUNY. (Richard Weiner)
  10. Sloky. (Jaroslav Vrchlický)