Drama.

Viktor Dyk

Jde vždycky se mnou do hloubky a výše... Jde zasmušená, bledá, jde tak tiše! A když ji uzřím němý, polekaný, na jasném těle bolestné jsou rány! Proč se mnou jde? Já vzpínám se jí s vzdorem. A ona dál jde – ránu v těle chorém! Oh, prchnouti jí! Kdy se jí však zbavím?! A hledí na mne zrakem vyčítavým! A prchám v hloubku – prchám v dálné výše... Jde v mojich stopách zamlkle a tiše! A nenávisti cítím, vzdoru muku... A zřít, jak přece podává mi ruku! –

Patří do shluku

karafiát, povídačka, růže, kráska, proslov, konvalinka, fialinka, rozkvítat, kvítí, zvadnout

66. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň malířova. (Adolf Brabec)
  2. Ve chvílích oddechu. (Rudolf Bort)
  3. SMUTNÝ MÁJ (František Odvalil)
  4. 19. Všecko při Ní, vůkol Ní, i na Ní (Jan Kollár)
  5. Lyrik (Otokar Fischer)
  6. Šerý skvoste, lasičko má štíhlá... (Adolf Heyduk)
  7. XXIX. Bouře černými křídly tepe můj osamělý dům, (Adolf Heyduk)
  8. MALÁ MAŘENKA. (Stanislav Popelka)
  9. Zapěl jsem píseň poslední (Jan Neruda)
  10. ANDĚLÍNA (František Serafínský Procházka)