MALÁ MAŘENKA.

Stanislav Popelka

Má bílé čílko, hnědý vlas a rtíky, jak květ planého máku do krvava, dvě zářná očka šelmovsky tak smavá, a lichotivě za vše žvatlá díky. Co prostoty v tom jejím dětském hlase! a z daleka vždy, zda něco nesu, ptá se. A má mne ráda. K večeru vždy z dáli mně spěchá vstříc a ručičkama tleská, k pusince špoulí ústa malá hezká; pak za ruku mne chopí šotek malý, „strýčku pojď,“ tak praví a vede k hračkám do besídky, jež v zahradě u naší přistavěna zídky. A pak to počne. Co tu řeči, smíchu, co povídaček, hovoru a ptaní, co proseb, slibů, žertů v usmívání! Tu na chvíli jsem šťasten zas a v tichu tom odlehlém rád po denním trudu se skrání střásám umdlení a nudu. A myslím vždy, jak velké tvé štěstí, ty něžné děcko, jež ti život zlatí, v němž líčko tvé vždy více růžovatí, vše v pořádek se mění čarné zvěstí. Ty nevíš nic o záští a zlobě, nic v příští co tě čeká době!

Patří do shluku

karafiát, povídačka, růže, kráska, proslov, konvalinka, fialinka, rozkvítat, kvítí, zvadnout

38. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve chvílích oddechu. (Rudolf Bort)
  2. 19. Všecko při Ní, vůkol Ní, i na Ní (Jan Kollár)
  3. Šerý skvoste, lasičko má štíhlá... (Adolf Heyduk)
  4. Co vábivých se rtů už slyšel jsem hlasů, (Josef Holý)
  5. Divné šepty slyším v sadě, (Jan Neruda)
  6. Píseň malířova. (Adolf Brabec)
  7. JIŽ DÁVNO TOMU... (Antonín Jaroslav Klose)
  8. Žebrák duší. (Stanislav Kostka Neumann)
  9. NEPŘÍSTUPNÍ. (Bohdan Kaminský)
  10. Karafiát. (Beneš Metod Kulda)