Dvacátému věku.

Jaroslav Vrchlický

Ty, který stoupáš z bezdna neznámého, dvacátý věku, v scenu světa z dáli, v tvář předchůdce se zahleď, než se vhalí v stín věčna pro nás pro vždy ztraceného. Ční neochvěné k nebi staré skály všech předsudků, titana nezdolného týž hlodá sup, kdo trpěl, v konec všeho dál trpět budezla to triumf stálý. Dost geniů v něm zrodilo se světu, a rovněž démonů, již v hněvu plášti svou slinu stříkli do každého květu. Dost hesel měl i spasných amuletů, a všecko zklamalo a zbylo záští a lítost po orgiích božských vznětů. My, kteří sníme vždy ozlatém věku“, jsme přestrašení, doufat něco více od tebe, nový, jenž jak blýskavice dnes sjíždíš do zvířených vášní vzteku; my, kteří v Krásy věčně mladém vděku a v lidskosti, jež něhy kouzelnice, smích zlákat můži v Bídy shublé líce a slovy Krista mluvit ku člověku, od tebe pro lidstvo víc nežádáme, jen abys horší svého druha nebyl, jsme syti přechody vše projít známé. Za maskou snů se vždycky satyr šklebil, to víme, proto pevně jdemvstříc tobě, jen věrni Idealu v každé době. A ten je Pravda a ten Právo sluje, ty zvítěziti musí řadou roků, zloba zbraně moderní si kuje, my věříme dál v štětec, dláto, sloku. vlastní bratr stoupá v šiky soků, sám neví, k jakým břehům v příští pluje, my víme to: Bez pout a bez otroků nám vidin moře volné všem vstříc duje. V něm ostrov najdem; naše k němu touhy se nesly celý lidský věk a dlouhý, a do snů zpívaly nám sladce, vlídně; to ostrov Krásy, Pravdy je a Práva! Zda blíž tam dojdemv tobě? Naše sláva je pouze v nich, tož vítáme klidně. Tak, jenž jsem začal s černou skepse maskou, ó věku nový, sníti před tvou tváří, ve víru citů různých, jež se sváří, jsem skoro dojat, vše vyzní láskou! konec bludných drah svých vidí staří, ze sadu Hesperid dávnou zkazkou jim kyne úsměvný v své božské záři plod Splnění! všecko vyzní láskou! athletická mláď v boj dál se žene ku hodům, jak je Shelley snil a Goethe, již najdouc lidstvo k svátku připravené. starý Satan s šklebnou v tváři vráskou v prach klesne u pat stromu, který zkvete nad celým kosmem, kde vše vyzní láskou!

Patří do shluku

caesar, cirk, aren, nero, barbar, césar, neron, kapitol, cirkus, aréna

135. báseň z celkových 318

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Proroci. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Ještě Shakespeare. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Pochybnosti. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Darwin. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Padlý triumfátor. (Emanuel z Čenkova)
  6. XXXVIII.   Až planety sklesnou k Slunci zpět (Jan Neruda)
  7. Kázání Spartakova (František Gellner)
  8. DRUHÁ REPUBLIKA. (Petr Křička)
  9. HŘBITOVNÍ KVÍTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. VÍM, ZEMŘE STOLETÍ... (Antonín Sova)