VÍM, ZEMŘE STOLETÍ...

Antonín Sova

Vím, zemře století jak stařec churavý, a budou nádherné a velkolepé řeči, tak s řády na prsou a věnec u hlavy kmet bude zdáti se snad velebnější, větší. Však nezemřeme my, jen přešlý právě čas se k věkům uloží. V nás poroste však dále to staré století, jak echo bude v nás se stále ještě rozléhat až k smrti neustále. – Zdědíme jeho bič a touhu po zisku, lesk zlata, hodností a víru v úpadku, a káru umění uvázkou na písku, dnů nervosu, řev vojny, lněnou oprátku!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

caesar, cirk, aren, nero, barbar, césar, neron, kapitol, cirkus, aréna

273. báseň z celkových 318

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HŘBITOVNÍ KVÍTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Věky jdou a mizí... (Josef Václav Sládek)
  3. Dvacátému věku. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Na smrt Felice Cavallottiho. (Jaroslav Vrchlický)
  5. XXXVIII.   Až planety sklesnou k Slunci zpět (Jan Neruda)
  6. Ještě Shakespeare. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ještě rostou vavříny... (Beneš Grünwald)
  8. Odpověď. (Vojtěch Pakosta)
  9. Dolů s křídly! (Jaroslav Vrchlický)
  10. Rubikon. (Jaroslav Vrchlický)