Věky jdou a mizí...

Josef Václav Sládek

Věky jdou a mizí, nepřehledný tém, – mrav a řády cizí proměňují zem. Věky jdou a míjí, změnily i nás, ale našich šíjí nedotknul se čas. Tvrdy jsou a vzdorny; spíš’ ve skále hloh, povrch země korný povolit by moh’. Tak stojíme tiše svoji, každý kloub, šíji stále výše a kořeny hloub’.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

caesar, cirk, aren, nero, barbar, césar, neron, kapitol, cirkus, aréna

310. báseň z celkových 318

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bonaca (Jiří Mahen)
  2. VÍM, ZEMŘE STOLETÍ... (Antonín Sova)
  3. MILUJEŠ-LI – – (Josef Svatopluk Machar)
  4. Borovice. (Josef Václav Sládek)
  5. MARCUS CURTIUS. (Adolf Heyduk)
  6. HŘBITOVNÍ KVÍTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ave, Nero! (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Dvacátému věku. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Tvrdá hlava. (Václav Šolc)
  10. DUSNO. (Jaroslav Vrchlický)