Ó vlasti! Sotva kdy tvé svaté jmeno

Jaroslav Vrchlický

Ó vlasti! Sotva kdy tvé svaté jmeno tak zneuctěno bylo, znešvařeno jak tenkrát, matko, v osudné té chvíli, když jmenem tvým svůj bídný pamflet křtili, zkad temný stín se sklání nad životem, kde rozum pod předsudků kratiknotem má umačkán být, s úsměchem kdy v líci by sváželi zas dříví ku hranici a skřipce, háky, vidlice a koly a provazy a věnce žhavé smoly, jen kdyby mohli! – Avšak marná snaha! Jde pravda velká světem a kam sahá svou perutí, tam lež nemá víc místa. Jak, vlasti, tebe – zneužili Krista!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

michna, šlik, kacířský, cizák, chám, žoldák, bavor, hanuš, zikmund, bavorák

195. báseň z celkových 220

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Před obrazem staré Češky Zuzany Černínové. (Adolf Heyduk)
  2. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  3. báseň bez názvu (František Chalupa)
  4. PÍSEŇ POHŘBŮ A ŽIVOTŮ. (Antonín Sova)
  5. Rozlícená Vltava. (Adolf Heyduk)
  6. Štěstí. (Adolf Heyduk)
  7. Bavůrek z Švamberka. (Josef Václav Frič)
  8. Stará modlitba k svatému Jiří. (Jaroslav Vrchlický)
  9. NA RADHOŠTI. (Josef František Karas)
  10. Valdštýn v Jičíně. (Irma Geisslová)