NA RADHOŠTI.

Josef František Karas

Bor hluboký a tichý z norské zkazky, tu onde mýť do slunna vyhlíží, jak zraky usměvavé jakés krásky, z nichž vymanit se často potíží. Zde onde krok jíl zadržuje vazký a výhledy v kraj duši uvíží – však historii jeho strhni masky a smutek duši tvou hned zatíží. A oko ztrnule do dálek patří – zde každý úval, kopec něhou dýše, kraj celý leží jako na dlani. Dřív „kacíři“ tu žili, čeští bratří, dnes, jesuity zpracováni, tiše tu chodí loyální a plaší poddaní. „Už hrdé plémě Valach zlomeno je, já pět set chlapů nechal pověsit na dubech, borovicích, mezi chvoje – pro změnu pár jsem kázal zastřelit. Těch ostatních jsem hrůzou zkrotil roje, svou vinu krví, hořem musí smýt. Ta, jasný císaři, zem opět Tvoje, zas Tvoje jméno s úctou šepce lid.“ Tak hrabě Rotal píše do Vídně, na tváři jedovatý úsměch sedí – a jestřáb obzírá svůj lovčí dol. Utekla léta. U nás prabídně, jen chrám, šenk mají Valáškové bledí a bohem páter jim a alkohol.

Patří do shluku

michna, šlik, kacířský, cizák, chám, žoldák, bavor, hanuš, zikmund, bavorák

157. báseň z celkových 220

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (František Chalupa)
  2. None (Adolf Heyduk)
  3. Štěstí. (Adolf Heyduk)
  4. Záviše z Falkenštejna. (Adolf Heyduk)
  5. DEVÁTÝ LISTOPAD. (Josef František Karas)
  6. Bavůrek z Švamberka. (Josef Václav Frič)
  7. ZDENĚK ZE ŠTERNBERKA. (Adolf Heyduk)
  8. O bitvě Bělohorské. (Adolf Heyduk)
  9. Choť Krokova. (František Chalupa)
  10. BEDŘICH Z FALCE. (Adolf Heyduk)