ZA SVATOPLUKEM ČECHEM

Jaroslav Vrchlický

Ta rána k srdci šla, ne přátel jen a druhů, leč k srdci národa, jenž v Tobě dýchal celý, neb všechen jeho ples a všecky jeho žely a tužby jeho vše i tíseň jeho kruhů se v Tobě křížily; vše v zpěvnou tkal jsi duhu, pod kterou ústrků všech trudné vzdechy mřely, až orli hrdých snů se znova probouzeli – Ó, smutno bude teď a siro v českém luhu! Kéž o Tvé smrti zvěst zní jako úder zvonu po vlastech veškerých! Kéž ochablé a líné jme celou tíhou svou! Kéž z tvého skonu všem vzroste lásky víc! Kéž lepší doby jiné nad Tvojím popelem se zvednou z moře stonů: pak dvakrát nesmrtný jsi v srdcích milionů!

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

212. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z MEDITACÍ. (František Rybář)
  2. Večer. ( K. Egor)
  3. HLASY MĚSTA. (Karel Babánek)
  4. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  5. V den smíření. ( K. Egor)
  6. PÍSEŇ JARNÍHO VEČERA. (Zikmund Winter)
  7. BYL VEČER Z TĚCH... (Jan Opolský)
  8. Ve vlašské kapli. (Xaver Dvořák)
  9. KROČEJE. (Rudolf Illový)
  10. Ó PŘÁTELÉ, LÁSKY! (Antonín Sova)