PŘÍCHOD

Jaroslav Vrchlický

Spí v srdci mém? Dost možná, že tam dříme. Chceš vidět jej? Dost možná, sám že čeká. A nežli naděješ se, jest již řeka v tvé duši, svatvečer a on již hříme. Nuž, nelekej se jeho tváře přímé, jen o jednu píď vznes se nad člověka, naň pohlédni – on silných nepoleká, a posléz druha druh jen vytoužíme. Pak poznáš s duší dávno jásající, že oba čekali jste na objetí, že dělila vás jediná jen chvíle. Tys dávno lev byl, myšlenka tvá lvicí, než naděješ se, vytoužený letí a pánem jsi již hmoty zotročilé.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

379. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIII. Až někdy drahá přijdeš do nebe, (Adolf Heyduk)
  2. Jak to bývá. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Duše přírody. (Augustin Eugen Mužík)
  4. SNAD POZDĚ... (Jaroslav Vrchlický)
  5. Já viděl... (Augustin Eugen Mužík)
  6. None (Josef Holý)
  7. PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  8. NAD KVĚTINOU. (Josef Václav Sládek)
  9. Jen pomysl jsi, věčně nevyzpytný, (Adolf Heyduk)
  10. Ó hleďte jen tu věčnou tajemnici, (Adolf Heyduk)