Hrdé sloky.

Jaroslav Vrchlický

Vždy moři bouřnému bych svěřil tíž svých dum, vždy hvozdům hučícím a zářným západům, vždy hvězdám v daleku, vždy ptáku na sněti, vždy lani ve houští, vždy doma svému psu, vždy tigru na poušti, – však nikdy člověku! Neb lesy, ocean a nebe zářící jsou božsky lhostejny v pláč duše truchlící, pták pěje klidně dál; laň, pes tě vyslechne, byť třeba nechápal, a tigr, tobě vděk, snad by tě rozsápal – však člověk by se smál.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

210. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Myslivecká. (Jan z Hvězdy)
  2. báseň bez názvu (Viktor Dyk)
  3. TRILOGIE (Viktor Dyk)
  4. LASIČKA (Jiří Mahen)
  5. Procházka v parku (Adolf Brabec)
  6. Ballada o mladosti. (Jaroslav Vrchlický)
  7. UMÍRAJÍCÍ. (Václav Bolemír Nebeský)
  8. Ballada o jeseni. (Jaroslav Vrchlický)
  9. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  10. Na Línina srnce. (Josef Krasoslav Chmelenský)