Růžový keř.

Josef Wenzig

Umdlen prudkým cestováním v jaře(T5f) Sed jsem o polednách pod strom stinný(T5f) Abych zotavil se Tu jsem usnul(T5f) Zdálo se mi o růžovém keři(T5f) Statný keř byl krásné měl i růže(T5f) Ale krásnější než všechny růže(T5f) Byla dívka pod tím keřem spící(T5f) Aj jsem pravil ve sně tiše k sobě(T5f) Jaká šťastná blahá příhoda to(T5f) Bláznovství by bylo neužít jí(T5f) Vždyť té dívce dívce čarokrásné(T5f) Políbení dát nebude hřích snad(T5f) A již lehounce jsem přikrádal se(T5f) Běda co tu najednou se stalo(T5f) Měnil kmen se keře růžového(T5f) V tělo velikánské v tělo obra(T5f) V rameno pak každá z jeho větví(T5f) V ostrý meč pak každý z jeho trnů(T5f) Ve hlavu pak každý z jeho květů(T5f) Ve hlavu přílbicí opatřenou(T5f) A teď počal obr velikánský(T5f) Všema ramenoma pohybovat(T5f) Všemi meči kolem sebe máchat(T5f) A očima všech hlav divě kroutit(T5f) Že mě obcházela hrůza hrozná(T5f) Leč jsem rek z rekovné pošlý krve(T5f) Na to jsem si zpomněl a se sebral(T5f) K dívce přístupu si vydobyti(T5f) Byla vůle má rekovská vůle(T5f) A již na obra útokem hnal jsem(T5f) Tu Nu co tu tážete se Vězte(T5f) Tu jsem procit to tam bylo všechno(T5f) Celý obr ach i krásná dívka(T5f) Než jsem na jednom se ustanovil(T5f) Kdybych dívku takou někdy zočil(T5f) Ne snad ve sně ale v skutečnosti(T5f) Tož bych jí si nedal zabraňovat(T5f) Byť bych musil boj podniknout o ni(T5f) A byť v boji tom šlo o můj život(T5f)

Patří do shluku

seč, voj, bitva, chrabrý, meč, pluk, nepřítel, nepřátelský, vrah, zbraň

406. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vojín a jeho dcera. (Vincenc Furch)
  2. CHMURNÝ VEČER. (Emanuel z Čenkova)
  3. U okna sedím, hledím ven, (Jiljí Vratislav Jahn)
  4. SVÍTÁNÍ. (František Taufer)
  5. III. Kvěl, zpěve můj, po Adonisu: Krásný zesnul Adonis! (František Palacký)
  6. SRDCE MLUVÍ. (František Serafínský Procházka)
  7. TARPEJA. (Adolf Heyduk)
  8. Bol můj. (Josef Jaroslav Langer)
  9. Jenom z bázně, že mi bráníš, ženo... (Adolf Heyduk)
  10. Na dopis dvou Vlašek. (Josef Pachmayer)