PROLOG.

Zikmund Winter

Na houslích Věčnem trýzněného srdce budu hrát(J7m) na houslích životem zklamané duše svojí(J6f) Tu trýzeň touhy své již nic zde neukojí(J6f) tu tragiku svých nenávratných ztrát(J5m) u svého mládí teskný podvečer(J5m) Já měkký houslista já jemný ciseleur(J6m) Ať teskní po volnějších prostorech(J5m) ať smutkem touží v Nekonečno vplynout(J5f) Já v houslích svých uvězním její vzdech(J5m) dřív musí zaznít než snad v aeonech(J5m) Vesmíru bez břehů s mou duší navždy zhynout(J6f) Co trud mi života co je mi věcnost touhy(J6f) když mohu tvořit Básník Sensitiv(J5m) Když mohu tak a byť jen ozvuk pouhý(J5f) té krásy přivanuté z Věčna dálných niv(J6m) svých houslí uměním si zahrát vyslovit(J6m) Co všechny ztráty mi co věčné roztesknění(J6f) tragická marnost snu jenž ve Věčnu má byt(J6m) když se mi vše to v houslích v píseň změní(J5f) pláč v pramen melodické krásy bolest v opojení(J7f) když mohu vzlyk svůj v hudbu překouzlit(J5m) tak utrpení své povýšit na Umění(J6f) tak životem si Dílo vykoupit(J5m) když mohu touhy vznět jenž skrytou sílu budí(J6f) v tisíců jiných rozpalovat hrudi(J5f) Věčnosti nápoj hrou svou dát jim pít(J5m) Tu hudbu jarních míz jež tuchou Věčna trýzní(J6f) míjení smutek v hudbě jeseně(J5m) tu celou touhu svou jež po Věčnosti žízní(J6f) ať lká dnes po dětství a zítra po ženě(J6m) tu celou vězním v drahých houslích svých(J5m) v jich sladkých adagech v jich largech zdlouhavých(J6m) ty housle k prsům zvedám ať z nich lká(J5m) Chci srdci Sensitivní Bytosti(J5m) jež trpí a snad v posled zaniká(J5m) dát obdařený Věčna milostí(J5m) se v slzách vyplakat perlami Básníka(J6m) Toť úděl Básníkův toť božský Věčna dar(J6m) Tu kletbu všemu tvorstvu společnou(J5m) tu světa touhu bolest odvěčnou(J5m) nejhlubší její zdroj nejprudší její žár(J6m) svou procítěnou hrou(J3m) na melodie přelévati tvar(J5m) co formu symbolickou věčnou konečnou(J6m) Toť úkol Básníkův toť jeho světu dar(J6m) Tu kletbu všemu tvorstvu společnou(J5m) tu jeho touhu bolest odvěčnou(J5m) jež zdá se znamenat jen marnost a jen zmar(J6m) svou melodickou hrou(J3m) zjevovat jako mízy Věčna nutný žár(J6m) pro jeho věčných jar(J3m) žeň věčnou konečnou(J3m) Tak stojím před Věčnosti soudem já i moje hra(J7m) u mládí svého teskný podvečer(J5m) Své Věčné Touhy smutný Houslista(J5m) Tragiky svojí šťastný Ciseleur(J5m)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

275. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. SMUTNÉ PÍSNĚ. (Zikmund Winter)
  3. Výkřik ze tmy. (Milan Fučík)
  4. XVII. Vždy třetí s půlnoci – co, proč mě budí? (František Leubner)
  5. ANGELUS (Rudolf Medek)
  6. VNITŘNÍ POCHODEŇ (Arnošt Procházka)
  7. Mori! (Xaver Dvořák)
  8. NOCTURNO. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  10. PÍSEŇ O VĚRNÝCH PRŮVODCÍCH (Antonín Sova)