EPILOG.

Zikmund Winter

Je život tragedie(Na) romantik touží Věčnost Věcnosti nedosáhne je tragika v nezkoje(Na) omezivší se klassik na Věčnost resignuje je tragika v resignaci(Na) Vždyť tvary Štěs a Lásky v nichž končí touha a bolest(Na) vždyť tvary Krásy a Moci v nichž končí touha a bolest(Na) jen co sny obrazy ži(Na) v mysli ceho tvorstva(Na) stvořeny dosud však nejsou(Na) Ó vel tragiko pouti za ptákem ohnikem(Na) za ptákem žiho štěs(Na) Tragiko těch kdož jste snili patříce k obzoru lek(Na) o krásných krajinách v dáli o ži bohatém v městech(Na) o horách nebetyčných o mořích nekonečných(Na) Vy jimž tu z vysokých budov tu se stěž vla prapor(Na) v pozdravu jarho tru přes luhy zvo zvon(Na) v orchestru odváž hud loď odjíž v dáli(Na) boj racho těz hvízda v mračnu se tra vlak(Na) nad hřebeny nejvyšších budov nad kony toren smě(Na) nad stuhy černých jich kouřů vzlétnuvší k obloze balon(Na) rod smut pidimužů s výše své pozdravu(Na) a koneč v let čas noč kdy touha prostory (Na) tam kde v dale dálce tam kde v dale ši(Na) ří pokoj hvězdy(Na) slibovaly a lhaly lhouce vám slibovaly(Na) krásnější vysně svět(Na) Vy jichž kdy v živo dotk se jak ruka krás a kru(Na) vzdálených osu tr slav a svobodny hlas(Na) by zase odhučel v dálku vzbudiv jen stesk a jen žízeň(Na) Hlahol zní zvěst o slá bás velkých(Na) dvor kol jedou vlaky krátce jen sta vždy(Na) Čeka tici hlav zdrave ti bouří(Na) a s tajemstvím přís své slávy komet jak tajem zjev(Na) navždy zas mi v dáli(Na) ulců věnci a květy radost zdobe ku(Na) pestmi barvami stuh se světelným sma jich zlatem(Na) do li život a změna vla vola(Na) v kraj váš snad zatavší z dalekých neznámých ze(Na) podiv opojná žena vo takovou (Na) mlu pohledy slovy jakých se nezapo(Na) Ve viních bděho sně v nesouvislých snech nočních(Na) kony pozemské hy principy příčinnosti(Na) neovláda Svět Ji vás okouzloval(Na) své před mi rozkládal barvy hudbu svou vyluzoval(Na) k so vás osudně pohádky vypravoval(Na) Ó jak se zklamali v ži i ti z vás jimž bylo no(Na) dale uvidět svět boha prožíti věk(Na) Ničeho ničeho z toho co lhaly dálky a še(Na) pouti váš nedal vám cíl(Na) Týž všude bezbar prostor na moři tytéž vždy vlny(Na) prach na cech na tvářích vrásky a smutek a touha jen v očích(Na) Ohnivák chyce rukou chocholouš jenom še(Na) Týž kon že hmoty týž kon únavy smys(Na) týž kon zkla duše jež jinak vše vysnít si u(Na) a tytéž nad mi znovu vždy ší svou klama(Na) dálkou svou šá znovu tytéž jen obzory no(Na) tak jako tolikrát a tolikrát mar dříve(Na) opět vás dál vždy a výš clonou svou ka(Na) Ó veli tragiko pouti za ptákem Ohnikem(Na) za ptákem žiho štěs(Na) Ó vel tragiko touhy spojit se lem i duší(Na) tragiko přátelství lásky(Na) Tragiko vaše ó muži po Že touží žha(Na) napřed vždy věčnější štěstím svoje si obje sní(Na) Mar jste poznavše ženu a byť i v tolika ženách(Na) hledali Ženu svých snů(Na) Tragiko vaše ó ženy po Muži touží žha(Na) napřed vždy věčnější štěstím svoje si obje sní(Na) Mar jste poznavše muže a byť i v kolika mužích(Na) hledaly Muže svých snů(Na) Zda byla to zklama muži žena jež žila kdys dávno(Na) snad sil smysl Fryna s mocmi kyčly a stehny(Na) s šťávami prosáklým nem s hrdlem jež v rozkoši chroptí(Na) žena jež slas se sví v rozkoši křečech kňučí(Na) Nebo snad Salome vil prut ohebný pervers mls(Na) s drobmi ostmi zoubky kousa ba(Na) chlí přesládlou kr na tenkých špičatých prstech(Na) roveň žha a chlad(Na) roveň ssa a zrád(Na) had kru a slad rozmar nekoneč(Na) Nebo snad kte sva milu tak srdcem(Na) tak vnitř čis a vrouc(Na) že láskou svou objala Boha(Na) Nebo snad v symbolech mlžných samot Matka Boží(Na) na zemi projeve raz to Ženského Božství(Na) ducho štíh křehouč lo ruce jak ledo květy(Na) veli hně oko v líci jak čajo že(Na) bouř zlobných neb nečistých váš v srdci v ráz utišu(Na) pohledem čistým a jasným pokoj odzbroju(Na) sesterským dotykem ruky duchovým pocelem zraku(Na) bez styku hruho s tělem blaže ukoju(Na) zroze Čloka z Ducha ne z lůna tak přislibu(Na) i z dálky vzpomínkou věčnou Beatrix Marketka zra(Na) k velmu života lu mohut inspiru(Na) i z dálky jak s oblas hvězdných nade svým chráněncem bdí(Na) jej tajem vedou k Výši od zla jej ochraňu(Na) vždy sféry světlejší vyšší před jeho vnitřním zrakem(Na) tajem otra(Na) tak ve všem a vždy bytost andělsky sva(Na) očisťu a povznáše(Na) Zda byl to zklama ženo Kanibal anebo Caesar(Na) neb ji hrdina moc o kterém jiny mlu(Na) s hlasem jak polnice vřesk když v boji k vítězství žene(Na) a suges le a slávy ovlá tice mužů(Na) Či veli vůdce lidu politik organitor(Na) muž le železně kru dr osudy v rukou(Na) přes mrtvol hekatomby ke svému spě li(Na) Nebo snad tvoří dec myšlenkou vládnou hmo(Na) pod jehož pohledem pevným pracuje tice stro(Na) a jemuž třebas i mruče Kaliban neteč slouží(Na) Či vel ulec genij s čelem a zrakem jak slunce(Na) s pohledem siglem k ži jež ob tice ži(Na) s lokty jak hranice žha s dílem kde lidství všech ty(Na) touží a tr a přes to k božství vyrůs (Na) Či dokonce snad sám Satan On nejše hroz a smut(Na) neschop na ky lásky a proto nejce hr(Na) k nejvyšší negaci ži na ky odsouze(Na) a proto nejce vzpur nejce tragicky vel(Na) tak nejvyšší obdivu šeň nejvyšší soucitu lásku(Na) v hlubinách velho srdce jak na vzdory rozcu(Na) Či zklama Magdaleno spíš Kristus vel syn Boží(Na) tiší láskou svých zra a čistotou moud své le(Na) v příro vichřice bouří jak v duši vichřice váš(Na) sy ze zmatených duší slovem svým vyta(Na) nemoc uzdravu od hříchu očišťu(Na) všem slepcům od naroze zrak pro pravdu otra(Na) zchromlé a malomoc hlasem svým povzbuzu(Na) ba samy zdánli mrt pro život no a lepší(Na) prostou a kladnou svou pravdou kří posvěcu(Na) žíz po vyšší prav věčnos naje(Na) tak všude a ve všem Syn Boží magicky svět a klad(Na) života tajem chléb láskou svou rozmnožu(Na) Ó kletbo prostoru času(Na) Ja to úcha smut že kdysi snad tako byli(Na) že tako jednou snad budou(Na) mužo ženy však nejsou(Na) Nebo snad kdesi že ži nezná nepoznatel(Na) pro dálku prosto chladných(Na) Snad že je oceán snad ce kosmic prostor(Na) tam že na ktesi hvězdě po svém zde protějšku touží(Na) v dálku šlou pohled svůj vrou maku světel (Na) kte však v prostorách širých pro zimu úžasnou mrzne(Na) kte však nesmírnou dálkou daleko od le hasne(Na) Ó veli tragiko touhy spojit se lem i duší(Na) tragiko přátelství lásky(Na) A největší tragiko těch kdož chtěli jste žíznivou duší(Na) zmocnit se věčnosti nitra(Na) Kdo chtěli jste druho bytost bez změny do sebe vzíti(Na) nitro své bytosti vlast líp po dru vystaviti(Na) ó největší tragiko lidství tragiko touhy po největší moci(Na) O krása květu o krása ženy(Na) o krása obrazu o krása pís(Na) jak zmocnit se tvaru a barvy jak zmocnit se zvuku a (Na) v sebe je pronit zvěčnit při tom jich nezničit čaru(Na) Jak nitro bytosti druhých bez změny do sebe vzíti(Na) Ó tragiko milen krásna(Na) Zve se a žije v tvořících plamenném nitru(Na) změť ohromná nadlidských čar ce svět šílených postav(Na) Svět symbo ceho nebe s vytržením všech stupňů(Na) soustava škál linií tváří a těl(Na) posto posun gest(Na) Svět symbo ceho pekla s utrpením všech stupňů(Na) křičí soustava škál linií tváří a těl(Na) konvul škle a gest(Na) Ce svět heroů touhy ce svět herou le(Na) nesoucích na bedrách svět k Nebesům stacích věž(Na) tita hrocích Nebi očima nevistma(Na) v skřípotu drcených zu s rukama s motouzy žil(Na) Životy celých měst za slavnos revolu(Na) s výrazy tváří a gest ty těch nejrůznějších(Na) jak různých povah tak ku v rozličných situacích(Na) ří a chvěje se sní v tvořících horoucím nitru(Na) Směs barev nejrozličnějších poklady nezemských třpy(Na) inkarnát an ďáb rostlin a zvířat a li(Na) světlo všech oblas je(Na) ohně všech mučíren pekla(Na) barvy všech pozemských kra(Na) horstev údo moří(Na) za všech dob denních i ročních(Na) škály všech svi a stí v počasech nejrozličnějších(Na) Třpyt v očích pozemské lásky všech jejích dru a stupňů(Na) barvy z nichž měkce plá ha barvy z nichž ohněm žhne la(Na) barvy v nichž žaluje smutek i ty v nichž radosti (Na) Hlaho je a hraje v tvořících vzníceném nitru(Na) Slap melodií všech ší všech dru všech harmonií(Na) stříbr souzvuky zní oblastmi ceho je(Na) vždy vyšší vždy stříbrnější víc štěstím se zalyka(Na) nejvyšší tremola hous nejvyšší touže fléten(Na) blaže intervally kde extase vyrůs v závrať(Na) co raz radosti duší všech stupňů a výšky a dru(Na) co hudba duší všech stupňů na žebříku dokonalosti(Na) úžasné úzkosti skřeky bizzar basy všech (Na) třesou klenbami pekla všech jeho mučíren pustých(Na) hrozi ztiše v pausách kde mukám dochá raz(Na) ječ symfonie za níž se tvořily světy(Na) zvuky všech bouří jež zněly v praku na naší zemi(Na) Zvuk jakým vychá slunce seň jíž v sklonu se loučí(Na) stříbr melodie jíž s výší k nám hovoří hvězdy(Na) Vyso žalob seň všech dru pozemské lásky(Na) chropot všech nevis tremola úzkos všech(Na) Ples nadše tvořího ston v nicotu padaho(Na) checht straš skřípa toho jenž nejvíc nevi(Na) vzlyk nejce miluho(Na) Ó kde jsi poddaj hlíno stačí sochařů visím(Na) Kde barvy těch svi a stí stačí mařů snům(Na) Kde jste ó stroje vzác stačí škám a hloubkám(Na) stačí stupnici barev jež v horoucím zmučeném nitru(Na) velikých bás zvuku sví a zpí a zní(Na) Vše čeho chápe se duše by z těla stvořila duši(Na) životem skutečnosti prosvíta Věčnost(Na) vše co se chvěje v ní hoří hasne a odchá s ní(Na) Mola bez křídel jen v sí svých ra chy(Na) parodie svých snů z tva jež stvořila vní(Na) vidin svých karikatury vyší na světlo dne(Na) nitr hudby své paskvil směšnou ozvěnu slyší(Na) je ruka sla čas krát a na ky nelze přec žíti(Na) a kdyby i věč byl jedincův život Lze všechno kdy vysloviti(Na) Ó veli tragiko tvůr(Na) Ó nejvyšší tragiko těch kdo chtěli jste žíznivou duší(Na) zmocnit se věčnosti nitra(Na) Je život tragedie(Na) romantik touží Věčnost Věčnosti nedosáhne je tragika v nezkoje(Na) omezivší se klassik na Věčnost resignuje je tragika v resignaci(Na) Čím srdce vznešenější tím vetší láska a touha(Na) čím větší láska a touha tím ta bolest vždy vetší(Na) Vždyť tvary Štěs a Lásky kde končí bolest a touha(Na) vždyť tvary Krásy a Moci kde končí bolest a touha(Na) jen co sny obrazy ži(Na) v mysli ceho tvorstva(Na) stvořeny dosud však nejsou(Na) Stvořeny dosud nejsou(Na) A přec jak sny obrazy ži v mysli ceho tvorstva(Na) Odkud ten tajem dar Toužit a Sen svůj v duchu svém spl zříti(Na) Ta láska k šimu moři ten stesk po vzdálených hvězdách(Na) po dálkách po ších touha ke kráse tajem láska(Na) tvořících bás sen(Na) Kouzlo jímž hudba nás (Na) a kamsi v neznámo nese(Na) v kraje mocnější lásky(Na) v Kythery čarovnou říš(Na) je jež tvořily ky nem děd převal vnuku(Na) jak poklad v tajem skřínce k níž klíč přec stá ukryt(Na) z tajem prozřetelnosti prho zasvěceho(Na) Žije kdes v dale zemi Princezna jedi krás(Na) zakle hlída drakem s Ní ce zakleta říše(Na) Co ryřů padlo již v boji v kame zakleto tr(Na) jedi posled těz z kletby Ji osvobo(Na) s Ní celou říši a všechny kdož boj svedli příliš hy(Na) V přečetných strázních hle blou po moři Odysseus(Na) v své duši Ithaky sen s věrnou svou Penelopou(Na) moře nepřátelské jakkoli bouří co na tom(Na) Po letech blou přec moudřejší z Ilia těz(Na) spatří svou ženou vlast obejme zkráslou choť(Na) A tak i jedenkrát tr člověk a básník(Na) stěží jen elektron atomu buňky Vesmíru Božího la(Na) stěží jen zlomek vteřiny z Věčnosti kterou je Bůh(Na) přec touží obejmout Vesmír v jedi synthese tvaru(Na) přec touží vytvořit Vesmír v jedi synthese le(Na) obejmout pl a provždy(Na) vytvořit nesmrtel(Na) dojdu snad v posled chvíli(Na) ve všech a se všemi těz(Na) plho ukoje(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

676. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TŘI DUŠE (Antonín Macek)
  2. V noci prvního máje. (Josef Pachmayer)
  3. JEN ODVAHU. (Josef Lukavský)
  4. Pro mne již nevzchází jaro. ( K. Egor)
  5. SMUTNÉ PÍSNĚ. (Zikmund Winter)
  6. Subtilní pantheista. (Zikmund Winter)
  7. Jaro jest! ( K. Egor)
  8. KRÁSNÝ PTÁK. (Zikmund Winter)
  9. PŮLNOC. (Josef Lukavský)
  10. ZDE ROZKVETE NÁŠ SEN. (František Taufer)