Touha po fialkách na podzim.

Zikmund Winter

Dneska jsem se ráno vzbudil s neurčitou, sladkou touhou, zvláštní touhou po fialkách... Podzim v parku snivě tesknil, neurčitým tesknil steskem, cítil jsem to jaru cizí, loučící se roztesknění. A já měl tak neúkojnou, bolestivou jednu touhu, sladkou touhu po fialkách... Po té vůni ranní rosy. po tom dechu prvé lásky, kdy se v srdci rozevoní čímsi dětsky zavýsknuvším, šťastným kouzlem ozdravení... podzim počal v parku plakat, beznadějně, usedavě...

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

24. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BŘEZEN (Karel Toman)
  2. Klidné sloky. (Antonín Klášterský)
  3. JARNÍ ROZKYPŘENÍ. (Karel Červinka)
  4. Mé jaro. ( K. Egor)
  5. Cestou z jara. (Antonín Klášterský)
  6. III. Já v zimě teskné báje před: (Josef Kuchař)
  7. Byl první máj – a přec sněhu vrkoče bílé (Josef Holý)
  8. Procházkou. (Adolf Brabec)
  9. JARNÍ (Josef František Karas)
  10. DĚTEM. (Adolf Bohuslav Dostal)