Evoluce básníka.

Zikmund Winter

Viděl, že cosi velkého v světě se děje, že cosi velkého v světě se dělo, byl by rád všechno to ze srdce zpíval – tu však kdys uslyšel zpívat už jiné hlasy, soprány bílé i kontrabasy – i zastesk': Co já bych zpíval? A zíval. Tož oděju vyřčené Tajemství do hábitu věčné Krásy, řek' básník – a známým melodiím dal nový přízvuk své umdlené touhy. Pak ale přemýšlel o svoji Duši: Má duše má zpívat jen Tajemství vnější jasy po celý život dlouhý? A zhořkla mu pýcha na všechno, o čem kdys tvořivě sníval. Teď v dálku se dívá a veliká práznota v duši mu vzrůstá. Chtěl zpívat – a začal zívat – Hle, rytmem nádherným kterak mu sklenula v zívání ústa!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

661. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JEDNA STRUNA. (Antonín Klášterský)
  2. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  3. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  4. PROMĚNY. (Otakar Auředníček)
  5. ŠEL ČLOVĚK... (Antonín Klášterský)
  6. JE ZDISKREDITOVÁNA ZCELA LYRIKA. (Petr Fingal)
  7. OPUŠTĚNÝM. (Alois Škampa)
  8. Paul Verlaine. (Jaroslav Vrchlický)
  9. BYL KONEC DNE... (Růžena Jesenská)
  10. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)