Neznámým milencům.

Emanuel z Čenkova

V snách zřím je kráčet stromů dumným stínem při zpěvu kosů, šumu vodotrysků, hled plane jim, jak spili by se vínem, mdlou chůzi často staví v sypkém písku a líbají se toužně, divoce – a já teď sedím pod kaštany v chladu, má lebka plá jak výheň rozžhavená, nerv každý chvěje se a bolně sténá, rtem oprýskaným srkám limonádu a žvýkám nakládané ovoce.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

584. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ochořelá zima (Stanislav Kostka Neumann)
  2. None ( H. Uden)
  3. NUDA. (Emanuel Čenkov)
  4. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  5. VZPOMÍNKA NA SLOVÁCKO (Otakar Theer)
  6. ŘÍJEN (Arnošt Ráž)
  7. LETNÍ ODPŮLDNE „NA ŘÍČKÁCH“. (Antonín Klášterský)
  8. Se složenými vesly (Stanislav Kostka Neumann)
  9. SAMOTY UTONULÉ V DUŠI. (Karel Červinka)
  10. POTOK. (Petr Křička)