Jindy a nyní.

Emanuel z Čenkova

Byl majorem... Teď v malé tiché ville jak žitím schvácen tráví klidné chvíle a zřídka v doby zašlé zajde zpět, kdy stál za smrtných žní tak zarputile a chladně vídal padať mužů květ. Teď v parnu dnů při zlatém léta žáru, by v nečinnosti unik’ nudy spáru, jde k říčce s prutem, vlasem, udicí a celé hodiny, vždy při rozmaru dlí nehybně nad vodou proudící. Do villy podvečerem pak se vrací, k své vonné zahradě, kde hnízdí ptáci, a zalévá, záhony pleje hned a líto je mu, při dětinné práci kdy zří – že utrh’ mu kdos milý květ.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

484. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. První kapitola. (Josef František Karas)
  2. ZA STAROU LÁSKOU (Bohdan Kaminský)
  3. Říjen na moři. Večer. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Fantina. (Emanuel z Čenkova)
  5. MANŽELSTVÍ. (Antonín Sova)
  6. Bálové šaty. (Antonín Klášterský)
  7. PROMĚNY. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Odpoutání. (Bohdan Kaminský)
  9. Dvě noci. (Antonín Sova)
  10. AKROPOLIS. (Jan Opolský)