Bělostná kamenná pohádko Severu(D4a)
ty luzná Moskvo dcero Orientu(J5f)
halící vnady své v kožešin nádheru(D4a)
jež plné máš truhlice brokátu hedvábu kmentu(A5a)
jak jsi se zachvěla v panenském strachu(D4a)
a v úzkosti jsouc opuštěna ve svém stesku(J6f)
když tlupy Francouzů Němců a Vlachů(J5f)
šat rvaly tobě s těla(J3f)
Jak jsi se chvěla(J2f)
když uzřela jsi spitou soldatesku(J5f)
Mrtvoly carů tvých třásly se ve hrobech(D4a)
v podzemí tajném chrámu Michaela(J5f)
dunivý kroků hluk zabušil v jejich snech(D4a)
třesk ocele řinčivý Vojenská čeládka klela(A5a)
Nad těmi starými svatými hroby(D4a)
hle pochodně jak čadí v děsném plápolu(J6m)
Lakota hledá tam pokladů zdoby(J5f)
Sbor carů procit v snění(J3f)
a v hrůzy vyjevení(J3f)
má za to že zří hordy Mongolů(J5m)
Do Kremlu chmurného Bonapart hrdě vjel(D4a)
ten zbloudilý syn Velké Revoluce(J5f)
jenž s Bohem o vládu na světě v zápas šel(D4a)
a na mžik přec obrovský vesmír v své udržel ruce(A5a)
V tu chvíli Hospodin sestoupil s nebe(D4a)
do ulic moskevských a všude zhoubu dštil(J6m)
v hořící moře ach proměnil tebe(J5f)
ó bílá Moskvo carů(J3f)
Z plamenů žáru(J2f)
své hrozné Mene Tekel promluvil(J5m)
A Bonaparte soud svůj čet a porozuměl(J6f)
neb v knihách osudu on dobře čísti uměl(J6f)
Vzhléd k nebi s dumnou výčitkou Pak prudce vstal(J6m)
a k vyhození Kremlu stručný rozkaz dal(J6m)