Laciný pohřeb.

Emanuel z Čenkova

Déšť v proudech zakaleným vzduchem splývá, jak skla se střechy lesknou dobou tou; jde pohřeb – spěšněji než zvykem bývá, a živé duše není za truhlou... Snad mrtvý padl o chléb v trpkém boji, do nocí lopotil se horečně a chřadnul ve starostí chmurném roji, až sám, sám zavolal smrť konečně a nečekal, až jako přízrak sama plam žití skrovný zhasne, změní v dým a všedně ukončí to lidské drama rtů lačných políbením jidášským! – – Nač plouží se mou duší citů stíny, nač vzdech a sentimentální můj žal? Před pohřbem smeknu jako leckdo jiný a lhostejně svou cestou půjdu dál.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

243. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chci žít! ( K. Egor)
  2. MANŽELSTVÍ. (Antonín Sova)
  3. IV Dnes nevyzval ji věru ani k tanci, (Viktor Dyk)
  4. Vzpomínky. (Stanislav Kostka Neumann)
  5. OBRAZ. (Karel Leger)
  6. V dešti. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Jindy a nyní. (Emanuel z Čenkova)
  8. BALADA Z LET NAŠEHO MLÁDÍ (Antonín Sova)
  9. První kapitola. (Josef František Karas)
  10. I. Po plesu. (Josef Svatopluk Machar)