1. Navedení k tvoření znělek.

František Zdobnický

Ptáš se, bratře! jak se tvoří znělky? Ejhle! já Ti navedení dám, A pokud Tvou ostrovtipnost znám, Nebude Tvůj klopot tuze velký. Pramen znělek jesti věru mělký: Pakli osm ženských rýmů mám, Mužských šest k nim chytře přimíchám, Hle! toť kostra dokonalé znělky. Věř mi, tento druh se lehce rodí, On se pleti krásné ctiteli K vyjevení lásky čisté hodí. Pusť se tedy bez strachu a směle V básně tyto, milý příteli! Vylij v znělku city lásky vřelé.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

2. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pějte si vy Apollovi sluzi, (František Sušil)
  2. Pannám, jež malovala stará chůva. (Antonín Sova)
  3. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  4. MŮJ PORTRET. (František Serafínský Procházka)
  5. báseň bez názvu (Miloš Červinka)
  6. POMSTA. (Antonín Klášterský)
  7. 4. Znělek proč užívám. (František Zdobnický)
  8. Sonet didaktický. (Josef Svatopluk Machar)
  9. II. Znělka a klec. (Jan Pravoslav Koubek)
  10. DLE VELKÝCH VZORŮ. (Antonín Klášterský)