Pannám, jež malovala stará chůva.

Antonín Sova

Mně tak se črty tužkou v mysl vryly, že ještě znám je, křivé, neumělé, ty krajky kolem čar, to péro chvělé na klobouku a sluník roztomilý. Z čar rovných obrázek, je stvořen v chvíli, kalhotky dole ovroubeny celé, že smíchem bys se neudržel déle, kam s nestvůrkou tou stará chůva cílí. Leč dobře jest, když při hovora, čaji, učený hostitel nás nudí zvykem, vzít dítě na klín, s nímž si zřídka hrají, jež zaraženo v ovzduší je takém, a pannu nakreslit s tím slunečníkem a na smích děcka hledět chůvy zrakem. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

131. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. Znělka a klec. (Jan Pravoslav Koubek)
  2. báseň bez názvu (Miloš Červinka)
  3. XX. Už vím, proč v první máje den (Josef Uhlíř)
  4. 5. Captatio benevolentiae. (František Zdobnický)
  5. VI. Nechať proto drůbežního moru (Jan Pravoslav Koubek)
  6. ZNĚLKA. (Jaroslav Haasz)
  7. MŮJ PORTRET. (František Serafínský Procházka)
  8. Hra na slepou bábu. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  9. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  10. Rada. (Jaroslav Vrchlický)